Na Univerzitě Karlově v Praze se před 101 lety začala přednášet egyptologie, nauka o starověké egyptské civilizaci. Zasloužil se o to jediný muž, zakladatel české egyptologie František Lexa. Byl sice gymnaziálním profesorem matematiky a fyziky, ale více ho zajímaly duchovní vědy a náboženství, především to staroegyptské. Jako samouk proto začal studovat staroegyptský jazyk a písmo. Stal se prvním autorem překladů egyptských textů do češtiny, publikovat začal v roce 1905.
V Čechách se však neměl jak dále vzdělávat, a proto vyrazil na studia do Berlína a Štrasburku. Po návratu do Prahy opět učil na gymnáziu, ale již v roce 1919 získal docenturu za práci O poměru ducha, duše a těla u Egypťanů Staré říše a v roce 1927 byl v Praze jmenován vůbec prvním řádným profesorem egyptologie. Zabýval se egyptskou etymologií, literaturou, náboženstvím, magií i matematikou a fyzikou.
Do Egypta se poprvé dostal v roce 1930, když mu bylo padesát. O to více se svůj obor snažil knižně popularizovat. Z desítky jeho děl dodnes vyčnívá sedmisvazková mluvnice démotštiny, zjednodušené a rozšířenější varianty hieroglyfického písma. Dílo Grammaire démotique vydané v roce 1951 překonalo všechny dosud vydané práce a Lexu katapultovalo na světovou špičku v oboru.
Ve svých 81 letech v roce 1958 spoluzakládal Československý egyptologický ústav. Díky jeho známostem a renomé získal ústav vlastní koncese k vykopávkám hned nedaleko nejznámějších pyramid v Gíze. Jeho žákům a následovníkům se tam podařilo dosáhnout mnoha unikátních a významných objevů.
Českým egyptologům v Abúsíru se podařilo odkrýt a zdokumentovat jak hroby panovníků páté dynastie, tak šachtové hroby z poloviny prvního tisíciletí. Pozítří si připomeneme šedesát let od úmrtí výjimečného zakladatele samouka.
