Sbírka kamenů spojená s obchodem se pod názvem Mineralia rozkládá ve třech rozměrných sálech a stála investory 120 milionů korun. Majoritní podíl drží v tomto krystalovém paláci Jan Barta (proslulý podnikatel s doménovými koncovkami, majitel epojisteni.cz, hrdina filmu Czech Made Man a také špičkový pokerový hráč). Většina kamenů, které jsou zde k prodeji, pochází z kolekce Mariana Gajdy, asi největšího sběratele minerálů u nás. ZENu se přiznal, že ačkoliv je mezi hledači vzácných kamenů víra v nějakou spirituální sílu krystalů tabu, on sám začíná být po zkušenostech se svými zákazníky nalomený…
Jak jste se dostal k obchodu s minerály? Byl to váš koníček, nebo je to prostě jen byznys?
Minerály jsou v první řadě můj velký celoživotní koníček. Já jsem k tomu přišel tak, že jsme jako děcka trempovali. Bylo nám 10, a když už nás nebavilo trempování a zpívání s kytarou u ohníčku, tak nám někdo ukázal, že by se dalo jezdit na kameny. Nás to chytlo, najednou byl důvod, proč někam jet. Lezli jsme třeba do starých, ale i nových dolů, já jsem v patnácti prolézal všechny ty štoly a šachty, kde se pracovalo. Chodili jsme tam v neděli a horníkům kradli jídlo, které měli schované, a kameny, které se v té době těžily. Nikdy by mě nenapadlo, že bych kameny prodával, protože nebylo nic horšího, mezi námi, kteří jsme ty kameny dělali, než že někdo kámen prodal. S tím se už nikdo nebavil. Prožil jsem takhle deset let života a pak jsem se šel samozřejmě živit jinak.
Ale když už jsem měl řekněme trochu vyděláno, tak jsem často vzpomínal, jaké to bylo zamlada, jak jsme si to užívali, až jsem se spojil s lidmi, se kterými jsem to kdysi dělal a o kterých jsem léta neslyšel. A tím to začalo. Samotný byznys přišel, až když jsem si uvědomil, že jsou dneska úplně jiné možnosti, úplně jiná doba, a že je to celé hlavně o penězích. Pochopil jsem, že když člověka baví hezké věci, musí buď vydělat jinde, anebo přímo v tom.
Takže je to teď váš hlavní předmět podnikání?
Teď už ano. Začínali jsme s obchodem v Jáchymově. Jáchymov bylo první město, Mekka, tam byl první sběratel světa, Agricola, který dal první kámen k druhému kamenu a popsal je. Tak to celé začalo. A mimochodem, městečko Jáchymov má dodnes nejvíc minerálních druhů na světě.
V jakém smyslu?
Každý kámen má nějaký název. A Jáchymov má dnes popsaných tuším asi 420 minerálních druhů. Druhá nejlepší lokalita někde v Rusku, na poloostrově Kola, která je velká skoro jako celá Evropa, jich má jen něco přes 200, tedy dvakrát méně… Je to způsobeno bohatou mineralizací a hlavně polovina kamenů je tam umělá, to znamená, že vznikají až důlní těžbou. Další důvod je ten, že v Jáchymově působila spousta odborníků, kteří kameny dokázali poznat. Jsou totiž z 90 procent víceméně neviditelné. I proto do Jáchymova dodnes lidi jezdí kvůli kamenům.
V Mineralii se prodávají kameny z celého světa. Jak se naopak nakupují?
Máme stálé zdroje malých komerčních věcí, které se prodávají ve velkém množství. Jde de facto o alternativu obchodu se sklem. Místo aby si někdo koupil skleněnou věc, koupí si kamennou. Jsou to věci designové, dekorativní. Pak máme neopracované šutry, takové ty sběratelské kameny, které vykupujeme třeba i od horníků, kteří pracují v dolech. Nebo kupujeme od lidí staré sbírky.
Od horníků v dolech? Oni to mají povolené?
No, tak horníci prodávají přímo jen výjimečně. Občas prostě něco najdou a dají to nějakému prostředníkovi, kteří se vždy kolem dolů motají.
Jsou i doly jen pro minerály?
To se nevyplatí, těžba minerálů je vždy jen vedlejší produkt. Minerály se hodně hledají ve starých dolech.
Máte tu nádhernou velikou kouli za 1 250 000 Kč, to je křišťál?
My jsme nedávno prodali jednu o něco větší, hezčí, za sedm milionů. Byla z krásně čirého krystalu. Čím čiřejší, tím dražší.
Jakou má Mineralia skladbu zákazníků? Dříve byl obchod s minerály na Ruzyni, to jste cílili hlavně na turisty?
Právě že ne. Na Ruzyň jsme prakticky nebyli schopni cizince dostat. Incomingové společnosti s námi vůbec nechtěly jednat, protože cesta z centra na Ruzyň a zpátky je dlouhá, oni nemají čas. I tady v centru musíme čekat. Dneska sem cestovky stále ještě nemůžou vodit turisty, protože už mají přesně domluveno, že ve dvě hodiny budou tam, ve tři tam, ve čtyři tam a my se tam nevejdeme. Takže se do programů Mineralia dostane až příští rok, což by měl být odrazový můstek a mělo by se naplnit to, k čemu vlastně tato prodejna byla stavěna. Aby přilákala ve většině turisty.
Jaké kameny jsou nejdražší?
Třeba smaragdy jsou daleko dražší než diamanty. Ono je to tak, že když jsou kamínky malé, takoví centimetroví prcci, tak ty diamanty vedou, protože je jich relativně hodně všude a diamant má dobrý marketing. Ale u větších kusů, které mají dvacet karátů? Diamantů je milion a smaragdů je padesát, takže smaragdy jsou podstatně dražší.
A co přesně znamená ten investiční kámen?
U nás si koupíte kámen, který dostanete s nějakou mezinárodní certifikací, třeba i dvěma, ze švýcarské a rakouské kanceláře. Označí hodnotu kamene, čistotu, prostě vznikne průvodní list, za který oni ručí. A napíšou vám, že hodnota toho kamene je třeba sto tisíc eur. A s takovým kamenem se pak dá pracovat na finančním trhu. Na základě takového kamene si ve světě třeba běžně můžete půjčit peníze.
V Čechách se často diamanty prodávají přes multilevel marketing, hodně lidí na tom pohořelo. Koupili si něco, o čem si mysleli, že má určitou hodnotu, pak to chtěli prodat a zjistili, že je ta hodnota mnohem nižší…
Tyto firmy vám prodají diamant dejme tomu v hodnotě 100 000 korun za 115 000 korun, takže až tak po pěti letech máte nějakou šanci, že byste peníze, které jste za to dal, teoreticky mohl dostat zpátky. Takový diamant kupujete ne jako investici v pravém slova smyslu, ale jako uložení peněz.
Jsou investiční kameny třeba i ty obrovské křišťálové koule?
Ne, to je pořád jen dekorace, to si kupujete jako sochu. Přestože mohou být drahé.
Zabýval jste se někdy léčebným nebo duchovním aspektem minerálů?
My tady na to máme personál, který odborně poradí každému zákazníkovi i s těmito věcmi, ale já osobně se tomu nevěnuju.
A chodí vám hodně esotericky laděných lidí?
Většina lidí, co sem přijdou, jsou takto ladění.
V poslední době jsem začal o minerálech všude slyšet a číst. Byl jsem tu hodinu a celý večer se mi motala hlava. Pořád jsem koukal na tu obří křišťálovou kouli. Když jsem u ní stál, měl jsem pocit, že z toho jde nějaký tón…
Křišťál fascinuje hodně lidí. Lidé často cítí vibrace. Ale upřímně, já když se scházím se sobě rovnými, tedy se sběrateli, tak o těch duchovních věcech nikdy neřeknu, protože bych byl za blázna. Ale když už o tom teď mluvíme, tak se přiznám, že já vlastně nevím, co si o tom mám myslet. Protože díky tomu, že sem za poslední roky chodí hodně lidí, kteří se o to zajímají, občas vidím věci, které hlava nebere.
Například?
Naposledy tu byl člověk, který mě požádal, jestli bych si s nimi pustil nahlas mobil, abych slyšel toho dotyčného a sháněl pro něj nějaký kámen. A bylo to tak, že já a ten dotyčný jsme mluvili do telefonu a na druhém konci mluvilo to jakoby médium. Chodili jsme nad krabicemi s kameny a on říkal: „Hele, tenhle je blbej, vezmi ten větší, vezmi ten menší…“ A já na to koukal - jak on to ten chlap sakra vidí? Ten chlápek se třeba otočil, dal si ruku na bok a médium mu říká: „Prosimtě, můžeš se s tou rukou vrátit zpátky nad ty kameny?“ Já se ptám: „A kde ho máte?“ Chlápek povídá: „Ve Švýcarsku.“ Tak říkám, jak je možné, že on to pozná? Stál jsem tam a říkám si, že buď to bylo nějaké divadýlko, že to nějak vymysleli, nevím jak, anebo to teda nechápu. Ale takových věcí je hodně, to jen že jste se ptal na příklad. Léčili nám tady třeba lidi, kteří měli jít na operaci. Představte si to: Někdo má vyhřezlou kýlu, na břiše bouli, že se nemůže ani zvednout, bolí ho to a tečou mu slzy, a on ho k nám nějaký léčitel odveze, vybere si kámen, jezdí mu 15 minut po břiše a najednou tu bouli prostě nemá a na operaci nemusí. Nebo máme zaměstnance, kterému se něco stane, bolí ho to, stěžuje si a kolem jde kdosi, kdo vidí, jak se tady ten náš chudák kroutí, a řekne: Hele, ty máš asi dvanácterník, tak to se ti bude hodit tohleto. Tak nám tam vezme nějaký kámen, dá ho našemu zaměstnanci a tomu je za chvilku dobře. Můžete se tomu smát a já se tomu taky směju. Ale vůbec to nechápu.
Já bych řekl, že v Čechách je spirituální trh hodně veliký, a přijde mi, že kameny jsou čím dál populárnější.
Podle mě je to tím, že lidé z nějakého vnitřního popudu potřebují věřit. A tím, že přestali chodit do kostelů, tohle je prostě berle, záchytný bod. Nevěřit v nic, to je nadlidský výkon. Já už to sleduju dlouho a myslím, že 30 procent lidí má nějakou genetickou vnitřní informaci a těm kamenům, ať chce nebo nechce, rozumí. Myslím, že třeba vy mezi ně patříte. Že jste tomu celý život utíkal, ale jednou vás to dožene, jednou si vás to najde. A vy vůbec nevíte proč, a najednou to cítíte a začnete chápat.
Já mám třeba doma už dva roky šungit. Dáme pár kousků toho kamene do karafy a dolíváme vodu, nic jiného už nepijeme. Šungit totiž vodu čistí a ta chutná úplně jinak…
Tento kámen do sebe nasává všechny špatné věci, ale není nekonečný. Já to neumím přesně poznat, nevím, jak dlouho, ale vím, že čím častěji kámen používáte, tím víc ho musíte měnit. Což je pro nás optimální.
Ale vy ho tu máte za stovku, já jsem kupoval malý pytlík za 1000 korun.
Protože máme kontakt přímo v dole. Vozíme sem třeba dva kontejnery měsíčně, o šungit je zájem. Když tady naplníme dvě lahve nějakou špinavou vodou a do jedné nasypeme šungit, za 15 minut máte tu vodu s šungitem čistou. Můžete tomu věřit, nebo nemusíte, ale vidíte to.
Dělají se i šungitové desky proti záření…
Buď se dělají destičky přímo na telefon, aby to oslabovalo záření z mobilu do hlavy, nebo pyramidky k počítačům, koule…
Před pár lety jsem byl v Thajsku, kde léčitel z Izraele sbíral vltavíny a říkal, že mají největší léčivou sílu. Vltavín neboli moldavit se nachází jen v Česku. Jakou s ním máte zkušenost?
Číňani mají k vltavínům hodně blízko. Dokonce je i jedí! Drtí je a dávají si je do jídla. Ten boom přišel asi před osmi lety. Zničehonic sem najednou přijela hotová komanda Číňanů. Vltavíny do té doby stály mezi 5-20 korunami za gram, dlouhé roky byl trh ustálený. Jenže zničehonic přišli Číňani a začali skupovat pytle vltavínů, úplně všechno, a nabízeli 30, 40, 50, 60 korun za gram.
Používá se i jako šperk…
Hodně se brousí, zasazuje. Jako český regionální produkt je to zdaleka nejlepší věc, co máme. A mezi námi, je to jediná věc, která je absolutně, okamžitě likvidní. Když si koupíte vltavín, tak ho vždycky hned prodáte. Dříve bylo možné jít po poli, nejlépe po orbě a prostě vltavíny sbírat. Nejlepší to bylo po dešti, protože se leskly a byly vidět. Existují i vltavíny za miliony korun.
Co ostatní kameny?
Na kamenech je nejdůležitější mít přehled a čas. Optimální je koupit, počkat 10 let a pak prodat, protože mezitím trh vyhladoví, na kámen zapomene a lidí, kteří by si ho koupili, je hodně.
A jaké kameny jsou vlastně nejpopulárnější?
Třeba ametyst, to je takový vděčný kámen. On má dvě výhody, je odolný a tvrdý. Podobných je málo. Buď je kamen měkký, takové blátíčko, že se na něj podíváte a on se rozbije, anebo je tvrdý, ale drahý. Křemenné hmoty jsou v tomhle asi na špici, a je jedno, jestli to jsou záhnědy, křišťál nebo ametysty, růženíny nebo acháty. Všechny křemenné hmoty mají výhodu, že jsou trvanlivé a levné.
Jaké cizince máte jako nejsilnější cílovku?
Určitě jsou to Rusové, těch sem chodí nejvíc, ale také Číňani. Na internetovém obchodě máme zase zdaleka nejsilnější Německo.
Jsou některé kameny už skoro vytěžené?
Já myslím, že většina. Protože je faktem, že zóny, ve kterých kameny můžou vyrůstat a mají to správné prostředí, jsou relativně malé. A hlavně to, co se těžilo v Jáchymově 400 let, se dnes díky technice vytěží za čtyři roky. Za dvacet let to podle mě bude velký problém.
Co tím tedy chcete říct? Že nákup určitých kamenů je dnes dobrá investice?
Mám to vyzkoušené. Vezměte si, že sbírám kameny třicet let, a když vyndám jakoukoli krabici, kterou jsem si sbíral před 30 lety a dal jsem za ni tisíc korun, má dnes hodnotu padesát tisíc. Vlastně bych řekl, že je to stejné jako s obrazy.
Mineralia
Mineralia svou expozici rozšířila o další zajímavý unikát, Tajuplnou jeskyni. V centru Prahy tak můžete navštívit jeskyni se zlatou žílou či tyranosauří kostrou. Návštěvníkům je k dispozici také unikátní 4D kino s promítáním průjezdu doly a podzemím. Krátký film má za úkol ukázat dětem i dospělým, že geologie může být fascinujícím dobrodružstvím.
