Čína vstupuje do závodů ve zbrojení robotických lodí s trimaranem D3000

Sea Hunter je prototyp nové třídy bezpilotních oceánských plavidel.

Sea Hunter je prototyp nové třídy bezpilotních oceánských plavidel. Zdroj: U.S. Navy

Tuto autonomní loď postavili vojenští vývojáři z agentury DARPA (Defense Advanced Research Projects Agency).
Loď vznikla v rámci protiponorkového programu ACTUV (Anti-Submarine Warfare Continuous Trail Unmanned Vessel).
Sea Hunter má délku 40 metrů a výtlak 135 tun.
Sea Hunter během testů v Portlandu (Oregon).
5
Fotogalerie

Vše nasvědčuje tomu, že USA a Čína, spolu budou soupeřit ve vývoji robotických válečných plavidel. Čínskou novinkou v tomto souboji velmocí je D3000. Jde o válečný stealth robotický trimarán o délce asi 30 metrů, který by měl být schopen operovat autonomně celé měsíce.

 

Během 20. století mocnosti světa zápolily ve stavbě, počtu a technologické vyspělosti bitevních lodí. Dnes už je dávno jiná doba a vše nasvědčuje tomu, že dnešní velmoci, tedy především USA a Čína, spolu budou soupeřit ve vývoji robotických válečných plavidel.

Čínskou novinkou v tomto souboji velmocí je D3000. Jde o válečný stealth robotický trimarán o délce asi 30 metrů, který by měl být schopen operovat autonomně celé měsíce. Trimarány by měly být nasazeny buď jednotlivě anebo jako součást větší operační skupiny lodí s lidskou posádkou i bez posádky.

Nové plavidlo, podle všeho určené i k exportu, nabízí čínská zbrojní společnost China Aerospace and Science Technology Corporation, která se primárně zaměřuje na raketové a letecké technologie. Stejná společnost také nedávno ohlásila plány na stavbu systému T Flight, což by měla být čínská odpověď na Hyperloop.

Podle dostupných snímků, což jsou jenom modely lodi nevalné kvality, je trimarán D3000 viditelně stealth plavidlo, o výtlaku cca 100 – 150 tun. Pokud lze modelům věřit, tak by D3000 měl být vyzbrojen třemi 30 mm kulomety typu Gatling Type 730 na automatických věžích s řízením palby radarem a elektrooptickým zaměřovacím systémem.

Trimarán by rovněž měl mít k dispozici větší počet odpalovacích komor pro protilodní střely, které bude možné použít i pro odpalování torpéd, pokládání min anebo k vypouštění podvodních autonomních dronů.

Ve vojenských i civilních technologiích se dnes stává stále více populárním koncept autonomních mateřských lodí (nebo letadel či vozidel), z nichž by operoval větší počet malých autonomních dronů.

V případě robotického trimaránu D3000 by malé autonomní drony mohly podstatně rozšířit záběr senzorů trimaránu, který by pátral po protivníkových ponorkách či hladinových plavidlech. Podle odborníků můžeme očekávat, že se po tomto trimaránu brzy objeví další čínská (a rovněž americká i jiná) vojenská autonomní plavidla.

Asi nejpodobnějším plavidlem k čínskému trimaránu D3000 je americká autonomní loď od vojenských vývojářů DARPA Sea Hunter, která vznikla v rámci protiponorkového programu ACTUV (Anti-Submarine Warfare Continuous Trail Unmanned Vessel). Loď o délce 40 metrů a výtlaku 135 tun již přes rok testuje technologie v oceánu.