Člověk ovlivnil evoluci sýkorek, zjistili ornitologové

Sýkorka

Sýkorka Zdroj: profimedia.cz

Sýkorka si pochutnává na lojové kouli.
...
Sýkorka
4
Fotogalerie

Ornitologové našli další důkaz toho, jak člověk zasáhl do evoluce zvířecího druhu, tentokráte roztomilých sýkorek.

Když Charles Darwin definoval svoji evoluční teorii, použil k tomu zobáky ptactva, které se vyvinuly do různých tvarů podle specializace tvora na určitý typ potravy. Vědci z University of East Anglia nyní hlásí další „zobákový“ evoluční krok, který detekovali na stávající populaci sýkor koňader: ty žijící na britských ostrovech prý mají delší zobáčky než jejich příbuzné z kontinentální Evropy.

Evoluční změna je údajně velmi čerstvá a pramení z posledních několika desetiletí. Za vše tak prý může člověk, obzvláště pak Britové, kteří velmi rádi na svých zahrádkách vyvěšují krmítka. Ostrovní sýkorky si na to prý zvykly natolik, že nejenže mají delší zobáčky, ale také takto vybavené rodičovské páry vyvádějí více zdravějších potomků s vyšší šancí na přežití.

Vědci ve volné přírodě na ostrovech a „přes kanál“ v Nizozemsku sledovali tři tisícovky sýkorek, kterým rovněž analyzovali DNA. „Bylo to nakonec zase o zobácích,“ shrnul výsledky studie s odkazem na Darwinovu prezentaci evoluční biolog Lewis Spurgin, který studii vedl.

Jeho tým potvrdil, že od roku 1972 se britským sýkorám prodloužil zobáček o 0,2 milimetru. „To je možná pro někoho malý, ale již pozorovatelný rozdíl,“ dodal Spurgin s tím, že se mu při analýze genomu ptáků podařilo identifikovat mutace, které jsou za tuto změnu zodpovědné. Takto přizpůsobení rodičové pak každých pět let vyváděli v průměru o jedno ptáče více než jejich krátkozobí oponenti.

Hypotézu ornitologů dále potvrzuje statistika odhalující doslova posedlost Britů svými zahrádkami: každá druhá má prý krmítko a „domácího“ ptáka, jemuž je určená. Ostrované pak oproti kontinentálním Evropanům také mnohem více utrácejí za krmivo pro ptactvo, a to zhruba dvojnásobně. „Lidé všelijak ovlivňují evoluci zvěře, bude to ještě velmi zajímavé pole pro výzkum,“ uzavřel Spurgin.