Daňová poradna

Naše společnost poskytuje služby spojené s konkrétní nemovitostí na Slovensku – projektové služby, obstarání dotace z EU na rekonstrukci stavby apod. Tyto služby poskytuje českému plátci DPH, jemu je i účtuje. Tento plátce pak služby účtuje konečnému odběrateli na Slovensku. Zatím jsme účtovali objednateli tyto služby bez české DPH. Změnilo se něco na tomto postupu od 1. dubna 2011? Předpokládám, že nám nevzniká povinnost registrace na Slovensku.

#####Na dotazy odpovídá ing. Petr Kout, CSc. daňový poradce

Naše společnost poskytuje služby spojené s konkrétní nemovitostí na Slovensku – projektové služby, obstarání dotace z EU na rekonstrukci stavby apod. Tyto služby poskytuje českému plátci DPH, jemu je i účtuje. Tento plátce pak služby účtuje konečnému odběrateli na Slovensku. Zatím jsme účtovali objednateli tyto služby bez české DPH. Změnilo se něco na tomto postupu od 1. dubna 2011? Předpokládám, že nám nevzniká povinnost registrace na Slovensku.

Po novele zákona o DPH od 1. dubna 2011 se v této oblasti nic nemění. Místem plnění u služeb, spojených s konkrétní nemovitostí, je stát, na jehož území se nemovitost nachází. Místem plnění v dotazovaném případě je tedy Slovensko. Správně tedy českému plátci účtujete vaše služby bez české DPH. Registrační povinnost na Slovensku vám nevzniká.

Máme spor s finančním úřadem ohledně toho, co je oprava a co technické zhodnocení nemovitosti. Konkrétně se jedná o doplnění venkovních rolet, vnitřních žaluzií v oknech bytů a kanceláří v bytovém domě a doplnění mříží u přízemních oken tohoto domu. Finanční úřad zastává názor, že vždy jde o technické zhodnocení, my naopak tvrdíme, že v případě, že v oknech kanceláří byly staré žaluzie a v oknech bytů rolety, byť jiné a z jiného materiálu, se jedná o opravu.

Nejprve musím uvést, že vždy je nutné posuzovat konkrétní případ. Současně bych doporučil kontaktovat daňového poradce, který obvykle zná postupy správců daně, předpisy, ale i rozsudky soudů. Obecně lze tedy k dotazu uvést: Pokud se vyměňují stávající věci, součásti věcí a příslušenství věcí za jiné, obvykle se bude jednat o opravu. Přitom lze využít určité tolerance ve správní praxi, která vychází z pokynu D-300, kde je uvedeno, že prostá záměna použitého materiálu není změnou technických parametrů věci, a tudíž není technickým zhodnocením. Takže například výměna kovových žaluzií za dřevěné bude účtována jako oprava.

V případě pochybností lze také využít ustanovení § 33a zákona o daních z příjmů a požádat správce daně o tzv. závazné posouzení, zda určitý zásah do majetku je opravou nebo technickým zhodnocením. Stojí to 10 000 korun správního poplatku. Musím zmínit i posuzování této situace soudy. Například je známo, že rozsudky konstatovaly, že pokud se zásahy do budovy uskutečňují na základě jednoho projektu jako celku, není možné oddělit opravy a technické zhodnocení a jedná se vcelku o technické zhodnocení. Naopak jeden z posledních rozsudků Nejvyššího správního soudu (č. j. 5 Afs 3/2010 – 144) podstatně mění pohled na tuto oblast. Z něj vyplývá, že za součást stavebního díla se posuzují zařízení a předměty, které z hlediska stavebního díla umožňují jeho funkci a účel, ke kterému je určeno. Neboli to, co z hlediska fungování stavby k danému účelu není z hlediska stavebnětechnického vyžadováno a obvykle pro funkci a účel stavby to není nezbytné, nebude pro účely zákona o daních z příjmů považováno za součást stavby.

Ve Vašem případě by tedy odpověď týkající se například doplnění mříží na oknech zněla: Pokud nejsou mříže nutné k fungování a účelu stavby s ohledem na charakter stavby – což u bytového domu asi opravdu nebude nutné – resp. pokud by se demontáží mříží nic na fungování stavby nezměnilo (neznehodnotila by se z hlediska účelu a funkce), nejedná se o technické zhodnocení, ale o samostatnou movitou věc. Často zmiňovaný pokyn D-300 v tomto případě jde nad rámec zákona o daních z příjmů a podle soudu jej nelze použít.