Řeč je o něčem, čemu nový šéf Microsoftu Satya Nadella začal říkat „kultura dat“ (data culture). Ve své podstatě je to jiný název pro hodně skloňovaný pojem internetu věcí. Ten počítá s tím, že všemožná zařízení připojená na internet budou generovat větší a větší množství dat, která bude nutné někde skladovat, přenášet, zpracovávat a analyzovat.
Toto obrovské množství informací by zároveň mělo být mnohem přístupnější běžným lidem, než jak tomu bývalo doposud. Data a jejich kontext byla často dostupná pouze těm, kteří rozuměli databázovému softwaru, uměli zadávat potřebné příkazy a problematikou se zabývali. Budoucí generace technologií by výstupy z dat měla zpřístupnit každému.
Data pro každého. Stačí se zeptat
„Věříme, že se správnými nástroji mohou tyto dotazy přijít od kohokoliv, odkudkoliv a kdykoliv,“ popisuje Satya Nadella. „V podstatě jde o to, že příkazy databázi by měly jít zadávat běžným a intuitivním jazykem,“ navazuje v rozhovoru pro E15.cz šéf serverové divize v českém Microsoftu Dalibor Kačmář.
Co si pod tím představit? Logicky se nabízí třeba zapojení osobní asistentky Cortana, která se podobá Siri od Applu či Google Now a kterou Microsoft prozatím ve Spojených státech nabídne v rámci Windows Phone 8.1. Ta by jednou mohla na základě hlasového zadání pochopit, co po ní uživatel chce a to pak přeložit do jazyka strojů a v databázích najít a poskládat výsledek.
To je ale budoucnost, ve které mimochodem zřejmě sehraje nezanedbatelnou roli také vyhledávač Bing, který má jedno důležité poslání, a to učit se na velkých datech. „Převod požadavků na hlas ještě bude složitější, v psané formě už ale tyto technologie máme,“ říká Kačmář.
V praxi by tedy třeba obchodník ve firmě měl být schopný napsat větu, že potřebuje „vyjet“ prodeje malých balení kečupů na Praze 8 a analytická vrstva softwaru mu takové informace najde v databázi a následně předloží v pěkně grafické podobě. To už je sice možné s mnoha nástroji nyní (business intelligence a podobně), vše ale směřuje k dalšímu výraznému zjednodušování.
Cílem není zaměřit se pouze na firmy a organizace, ale také státní správu a města. „Například Praha už je dnes takzvané inteligentní město poseté chytrými kamerami a různými čidly. Informací o fungování je hromada, jen se s nimi nepracuje,“ nastiňuje Kačmář a poukazuje na probíhající testování projektu City Dashboard.
Rychle rostoucí byznys
Nástup této kultury dat Microsoftu i jeho konkurentům pomáhá v prodejích databázového a analytického softwaru a urychluje nasazování cloudu. Serverová divize Microsoftu například v posledním kvartálu meziročně rostla o 10 procent. Windows Azure, které zákazníci mimo jiné používají i pro zálohování vlastních databází, rostl o více než 100 procent a SQL Server o 11 procent.
Podobné je to také v České republice. Microsoft sice přesná lokální čísla neposkytuje, SQL Server ale podle analytiků a samotných Softies roste rychleji než celý IT trh. „Než celý trh rosteme s SQL Serverem asi osmkrát rychleji. Prodeje ženou právě rostoucí objemy dat a zejména nasazování analytických služeb,“ přikyvuje český serverový šéf Microsoftu.
S příchodem nového SQL Serveru 2014 by údajně mělo tempo růstu ještě více zrychlit. Redmond tuto novinku začal na tuzemském trhu prodávat začátkem dubna a sám jí prezentuje jako řešení pro internet věcí a další popisované trendy.
Nový SQL Server například umí zpracovávat data v operační paměti (in-memory), což výrazně urychluje chod. Podobně jako v případě Oraclu 12c, i u Microsoftu není třeba přepisovat staré aplikace. To je veliký rozdíl oproti technologii HANA od SAPu, která sice s touto funkcí přišla jako první a odvedla špinavou práci v popularizaci a osvětě, aplikace pro ní se ale z jiných systémů často musí přepsat.
Hadoopu se nelze vyhnout
Microsoft u své nové databáze podporuje i hybridní chod. Je tedy možné si vybrat, která data poběží v paměti (tedy nejspíše ta, která je třeba mít skutečně rychlá, třeba transakční) a která nechat tak, jak jsou. Dají se tím ušetřit náklady. Žádné licencování na RAM zde není, stále se platí za procesorová jádra. In-memory je součástí základního balení.
Vize jednotného a jednoduchého dotazování na datové výstupy se projevila i v tom, že Microsoft umí napojit SQL Server na fenomény typu Hadoop či MongoDB. Díky tomu je tak možné kombinovat jak tradiční strukturované informace, tak ty nestrukturované v nových formách databázových systémů. S nástrojem PowerPivot je tak třeba možné si zobrazit data z Hadoopu v Excelu. „Těmto novým databázím už se nelze vyhnout,“ popisuje Dalibor Kačmář.
V případě Microsoftu hraje silnou roli v celkovém datovém byznysu také Windows Azure. Jeho nová součást Intelligent Systems Service je nyní plně připravena na provoz aplikací určených pro internet věcí, které budou kontrolovat a sbírat ony hromady informací z hromady zařízení a senzorů. SQL Server 2014 zase mohou využít cloudoví provideři, databáze totiž umožňuje sdílení.
SQL Server a Windows Azure jsou pro Microsoft jedním z hlavních želízek v ohni pro jeho novodobý byznys. Poslední Nadellovy kroky (Windows Phone zdarma, Windows 8 na levné notebooky se slevou, .NET jako open source a podobně) naznačují, že Redmond bude chtít vybírat peníze z cloudu a služeb. Data v tom hrají zásadní roli.
