Za rekordních 850 tisíc eur, v přepočtu asi 23 milionů korun, bez aukční přirážky se v pátek v Praze vydražil raritní svatováclavský pětidukát z roku 1937. Předchozí rekord z dražeb českých mincí činil 14,7 milionu korun, které dal v roce 2017 kupec v aukci za zlatý svatováclavský desetidukát pocházející ze stejné doby jako zmíněný pětidukát.
„Zatímco jiné svatováclavské dukáty byly raženy v desítkách až tisících kusů, zlaté pětidukáty vznikly v roce 1937 pouze čtyři. To z nich dělá extrémní raritu,“ popsal vydraženou minci Pavel Kroužek, majitel aukčního domu Antium Aurum, který dražbu pořádal. Před dnešní aukcí se podle Kroužka žádný z pětidukátů nikdy neobjevil ve veřejné dražbě.
Vyvolávací cena pětidukátu činila osm milionů korun a vyšplhala se na skoro trojnásobek. „Dražili ho čtyři významní sběratelé,“ řekl po aukci Kroužek.
„Celkově byl mimořádný zájem, tato aukce byla velmi úspěšná,“ dodal majitel aukčního domu. Ve stejný den se dražil také třeba svatováclavský dvoudukát z roku 1938, jehož cena začínala na zhruba dvou milionech korun. Vydražen byl nakonec podle Kroužka za 90 tisíc eur (přes 2,4 milionu korun) bez dvacetiprocentní aukční přirážky.
Svatováclavské dukáty byly raženy od roku 1923. Nebyly zákonným platidlem, ale obchodními mincemi, které neměly určenou nominální hodnotu. Pětidukáty a desetidukáty byly vydávány od roku 1929 k připomenutí výročí smrti svatého Václava.
Za iniciátora vzniku těchto dukátů se považuje prvorepublikový ministr financí Alois Rašín. Z podnětu jeho ministerstva byla vypsána veřejná výtvarná soutěž, které se ovšem mohli zúčastnit pouze občané tehdejšího Československa. V té nakonec uspěli výtvarníci Jaroslav Benda a Otakar Španiel.
