„Musíme se dostat na Měsíc, 21. století bude stoletím, kdy na Měsíci vznikne trvalá výspa lidské civilizace, a Rusko bude při tom,“ uvedl při podpisu dohody Igor Mitrofanov, vedoucí vědecký pracovník Ruského vesmírného a výzkumného institutu (IKI RAN).
Následující mise podle něho navážou na sovětský vesmírný program ze sedmdesátých let. Nebude to však pokračování závodu o dobytí Měsíce, ale mezinárodní spolupráce při jeho osidlování. Budoucí mise povedou Rusové prostřednictvím agentury Roskosmos. První by se měla na Měsíc vrátit sonda Luna 27 zkonstruovaná agenturou ESA. Financování mise by mělo být schváleno během příštího roku.
V roce 2020 by pak měla na odvrácené straně Měsíce přistát sonda a provést první geologické a atmosférické průzkumy v impaktním kráteru South Pole-Aitken. Útvar hluboký třináct kilometrů má průměr zhruba 2500 kilometrů. Podle všeho je svého druhu nejstarším geologickým tělesem na Měsíci a v celé sluneční soustavě.
Zmrzlá voda
Vědci věří, že právě ve zmíněném kráteru najdou zmrzlou vodu. Oblast trvale odvrácená od Slunce je mimořádně temná a chladná, což jsou vhodné podmínky pro uchování vody alespoň v podobě drobných krystalků. Ty by vědci chtěli do budoucna těžit, aby se voda na Měsíc nemusela dovážet ze Země.
„Je to unikátní oblast, v jaké jsme ještě nikdy nebádali,“ zdůraznil hlavní vědecký pracovník evropské agentury James Carpenter. Soudí, že kromě vody by se ve vybraném kráteru mohly vyskytovat další chemické prvky, využitelné například k výrobě raketového paliva či podpoře života osadníků. Mnozí vědci také spekulují, že by lunární základna mohla sloužit jako čerpací stanice nebo přechodná ubytovna pro kosmonauty mířící na mise k rudé planetě.
