Filmová recenze: Christo aneb Portrét umělecké umanutosti

Výtvarník Christo a záběr z dokumentárního snímku Christo: Chůze po vodě režiséra Andreye Paounova

Výtvarník Christo a záběr z dokumentárního snímku Christo: Chůze po vodě režiséra Andreye Paounova Zdroj: Artcam

Bulharský umělec Christo, který se proslavil svými instalacemi za použití látek. Autor s instalací The London Mastaba v Hyde parku.
Bulharský umělec Christo, který se proslavil svými instalacemi za použití látek. Autor s instalací The London Mastaba v Hyde parku.
Bulharský umělec Christo, který se proslavil svými instalacemi za použití látek. Instalace z roku 2016 s názvem Plovoucí mola nedaleko města Sulzano.
Bulharský umělec Christo, který se proslavil svými instalacemi za použití látek. Instalace z roku 1967-1968. Balík vzduchu o objemu 5600 m3. Objekt naplněný teplým vzduchem byl vysoký 85 metrů a široký 10 metrů.Bylo na něj použito 2000 m2 speciální látky, svázané celkem 3,5 km dlouhými lany s 1200 uzly. Objekt byl vytvořen pro výstavu documenta 4 v Kasselu.
Bulharský umělec Christo, který se proslavil svými instalacemi za použití látek. Instalace z roku 2005 "The Gates" v New Yorku.
23
Fotogalerie

Poslední květnový den zemřel slavný konceptuální umělec Christo, dva týdny před svými pětaosmdesátými narozeninami. Smutná událost uspíšila českou premiéru dokumentu Christo: Chůze po vodě, který o bulharském rodákovi usazeném v USA natočil bulharský režisér Andrey Paounov. Podívejte se ve fotogalerii na Christovy umělecké instalace.

Jak říká podtitul filmu, dokument se soustředí jen na poslední velký počin Christa, který už musel zvládnout bez své ženy. Tedy na projekt Plovoucí mola, jímž se v roce 2016 po letech truchlení a nečinnosti Christo vrátil na scénu.

Tříkilometrovou cestu na hladině nechal na dva týdny postavit na italském jezeře Iseo z mnoha plastových kvádrů potažených tisíci metry zlatavé látky. Monumentální projekt provázely náročné přípravy a právě ty Paounova zajímají nejvíc.

Dokumentarista se dokázal s kamerou dostat velmi blízko ke Christovi a jeho spolupracovníkům a zachytil řadu jejich hlučných hádek. Naplňování vysněné vize stojí spoustu peněz a nervů, dohadování, frustrací, tlachání se sponzory, improvizovaného, a ne zrovna citlivého řešení problémů.

Dočasné chodníky na vodě, na něž pak davy stojí dlouhé fronty a které si návštěvníci jen těžko užili v klidu, také zároveň vyžadují hodně námahy, práce a materiálu.

Lze tak sledovat i to, za jakou cenu si člověk přizpůsobuje přírodu. Film přitom nepoučuje, neagituje, hodnocení nechává na obecenstvu. K pozorování příprav nepřidává žádné rozhovory, žádné archivní záběry.

Nakonec to není ani nutné. Konkrétní kontext si divák může později doplnit. Film ukončený výstižným záběrem zrodu další Christovy vize, tentokrát v poušti, sám funguje obecněji.

Na příkladu jednoho projektu vykresluje Paounov hlubší portrét lidské umanutosti, s mnoha klady i zápory, které taková posedlost přináší. Christo tu vystupuje nejen jako jedinečný, často nepraktický génius, ale i jako reprezentant člověka neklidného, neustále činného a zkoumajícího své hranice.

Christo: Chůze po vodě
(dokument, Itálie, USA, Německo, SAE, 105 minut)

Režie: Andrey Paounov
Vystupují: Christo, Vladimir Javačev, Wolfgang Volz, Rosen Jeliazkov
Hodnocení: 80 %

Autorka je spolupracovnicí redakce