Recenze dokumentu: Civilní hitmaker Meky Žbirka
Zpěvák, skladatel a kytarista Miroslav Žbirka sice letos neslaví žádné jubileum, přesto se dočkal celovečerního dokumentu. Jmenuje se podle umělcovy přezdívky Meky, natočil jej režisér Šimon Šafránek a patří k tomu nejlepšímu, co v oboru hudebních filmových dokumentů v poslední době vzniklo.
Šafránek se ke Žbirkovi a jeho muzice, byť o generaci a něco mladší, dostal přes svůj ceněný dokument o tuzemské skateboardové komunitě v osmdesátých letech King Skate. Potřeboval do něj hudební kulisu a možná překvapivě nakonec došel k názoru, že ideální je právě Žbirkův melodický poprock.
Režisér se u Mekyho naštěstí držel tradičního formátu dokumentu založeného na archivních záběrech, výpovědi hlavního protagonisty i jeho spolupracovníků a členů rodiny. Nemíchal do žádné cizorodé prvky typu hrané fikce, které zkazily třeba dokument o Vladimíru Mišíkovi, jenž si ve snímku Nechte zpívat Mišíka bůhvíproč na vzdálené planetce povídá se slepicí.
Film Meky se dal inspirovat biografickou knihou o Žbirkovi z pera publicisty Jana Vedrala, rozhodně ale není jeho kopií. Už jen proto, že hlavní protagonista poskytl režisérovi nejen dostatek času na důkladnou zpověď – film vznikal zhruba rok –, ale i obsáhlý archiv, o němž už ani sám Žbirka netušil, co v něm všechno vlastně je.
Žbirka vzpomíná na otce, který v Londýně potkal jeho anglickou matku, na bratra Jasona, který ho přivedl k muzice a tragicky zemřel v roce 1969, na éru normalizace a komunistického vymývání mozků, na kariéru skupiny Modus, v níž se potkaly silné osobnosti formující slovenskou hudební scénu následných dvacet let a samozřejmě i na kariéru vlastní.
Všímá si mimo jiné i jednoho zásadního rozdílu oproti české scéně – zatímco v Česku mnohé špičky pop music žily z převzatých zahraničních hitů, na Slovensku měli muzikanti mnohem větší tendenci k vlastní tvorbě. I díky tomu v sedmdesátých a osmdesátých letech ovládli rádia kapely a muzikanti jako Pavol Hammel, Elán, Tublatanka, Team, Richard Müller, Peter Nagy a další.
Film je díky tomu nejen osobní a velmi civilní zpovědí samotného Žbirky, ale i výletem po kulturních dějinách Československa. A to bez nějaké snahy o „zbožštění“ muzikanta, který dostal dar od pánaboha psát melodické hity à la Beatles či The Kinks, aniž by z toho zpychl. Kéž by se tak přirozeně s takovou slávou a pozorností popasovalo více hitmakerů a celebrit. Ale možná zase o nich nevznikne podobný dokument, jakým je Meky.
Meky dokument, ČR, SR, 80 minut |
Režie: Šimon Šafránek |
Vystupují: Miroslav Žbirka, Laco Lucenič, Kamil Peteraj, Ján Lehotský a další |
Hodnocení: 80 % |