Galerie připomene Martina Salcmana

Pojetí Salcmanovy výstavy v Karlových Varech bude poněkud jiné, než nedávné dvě výstavy, kterými si připomněli svého rodáka v Plzni. „Repríza výstav mi připadala nedostatečná, chtěl jsem udělat trochu jinou výstavu z obou plzeňských. Hlavní myšlenkou je výstava nejen Salcmanovy tvorby, ale i jeho pedagogických úspěchů v podobě jeho následovníků a asistentů, kterých představíme více než dvacet,“ přibližuje ředitel galerie Jan Samec.
Karlovarská výstava na rozdíl od Plzně představí pouze bezprostřední Salcmanovy následovníky, například Zdeňka Sýkoru, Dalibora Chatrného, Karla Malicha, Vladislava Mirvalda. Ze zdejších autorů k nim patří především Otmar Homolka a Karel Retter. Salcman nepatřil k autorům, kteří by své dílo „chrlili“ ve velkých sériích. Od roku 1945 vyučoval na katedře výtvarného umění Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Jeho tvorbu i jeho následovnou pedagogickou činnost výrazně ovlivnil předválečný pobyt v Paříži, kde se důkladně seznámil s francouzskou moderní postimpresionistickou malbou. „To nejlepší z ní pak přenesl do myšlení a uvažování svých žáků a tím i do jejich tvorby a tvorby jejich následovníků,“ říká Samec.
Salcman vypracoval metodu, které se říká „relační metoda“. Jde o určitý způsob převedení trojrozměrné reality do dvourozměrné plochy. „Přitom rezignuje na vytváření iluzivní nápodoby reality a důraz klade na autonomní řeč vlastních výrazových prostředků – linie a barvy. Jeho metoda je postavena na neefektivním a poctivém přístupu a v době, kdy s ní přišel, byla velice moderní. Svým způsobem je platná dodnes,“ vysvětluje Samec, sám výtvarník a žák Zdeňka Sýkory.
Výstava Martina Salcmana a jeho následovníků potrvá do 2. května.