Na hřišti je osmadvacetiletý ústecký rodák Milan Garčar a florbalový obránce nepřehlédnutelný. Má styl. Každou svou vstřelenou branku slaví s fanoušky tak, že simuluje střelbu z luku, který nahrazuje jeho florbalová hůl. Na hlavě nosí šátek, ne z frajerství, ale z praktického důvodu. Navíc velmi dobře mluví, a proto si ho komentátoři zvou do televize jako odborníka na tento progresivní sport.
Expertem je i na samostatné nájezdy. V této dovednostní soutěži dal ve své kariéře už mnoho důležitých branek. V poslední době cítí ale největší satisfakci z ligového titulu s pražským klubem Tatran Střešovice.
Mistrovský titul
„Získání titulu je v naší nejvyšší soutěži samozřejmě absolutním vrcholem, nic víc získat nejde. Letošní sezona byla asi skutečně dost přelomová, a tím pádem i jedinečná. Ukázalo se, jak hodně se kvalita jednotlivých týmů vyrovnává a že nechybělo moc, a finále se mohlo odehrát bez účasti Tatranu. O to je získání poháru cennější,“ popsal úspěchy Garčar.
Ve finálové sérii byl klíčovým hráčem svého celku. Na nádherný sedmý duel plný zvratů ve skóre a emocí bude ještě dlouho vzpomínat. „Vzhledem k tomu, že se nám podařilo zvítězit, jsou pocity určitě moc příjemné. Právě to poslední utkání kopírovalo dění předešlého průběhu série a co si dokážu vybavit, tak takovým způsobem ještě nikdy nikdo Tatran nepřehrával. O to silnější zážitek to teď pro nás pro každého je. Prvenství nám nikdo nedaroval. Museli jsme ho vybojovat až v posledním možném okamžiku. O každou takovou drobnost zůstávají vzpomínky trvalejší a jasnější,“ uvedl střelec rozhodující branky, která ukončila nejen samotný zápas, ale i celé finále.
Přiznává, že celý ten okamžik měl na hráče tak silný vliv, že si po skončení sezony občas pouštěli posledních deset minut rozhodujícího finále.
Důležitý gól vstřelil i na loňském světovém šampionátu ve Finsku a možná právě díky této brance si mohl po skončení turnaje prohlédnout, jak vypadá z blízka světová bronzová medaile. Letošní ročník mu tedy vyšel na výbornou. „Přiznávám, že sezona nebyla špatná. Šťastný konec finále, a tím pádem splnění předsezonního cíle. Osobně si ale ohromně vážím medaile z Finska, protože jsem si na ni musel dlouho počkat,“ ohlédl se za dlouhým, vyčerpávajícím rokem. A jak on sám tvrdí, za vším úspěchem je rodinná pohoda.
„Domácí zázemí je samozřejmě místem, kde čerpám energii. Manželka Veronika je mojí velkou oporou a především jí a rodině patří velký dík. Ale o týmové pohodě se asi moc mluvit nedá, protože jak v reprezentaci, tak v klubu nešly věci podle přání. Nechybělo mnoho a na mistrovství bychom vypadli ve čtvrtfinále s Estonskem a v lize mohlo být konečnou stanicí semifinále proti Chodovu. V obou případech by se psalo o nejhorším výsledku a ostudě,“ přemýšlí Garčar, absolvent pražské Fakulty tělesné výchovy a sportu.
Praha nebo Švédsko?
Po náročné sezoně musí každý vrcholový sportovec odpočívat. Na chvíli vypnout, než se zase zapojí do kolotoče tréninků a zápasů. I Milan Garčar ví, kde si nejlépe odpočine. „Posezonní volno už máme za sebou. Už zase dřeme. Ale na přelomu července a srpna plánuji výlet do Švédska. Domluvili jsme se s bývalým spoluhráčem Mattiasem Helgessonem na rybaření na jezerech. Ovšem do té doby mě čeká jen práce, letní příprava a pro odlehčení možná nějaké letní turnaje,“ přiblížil program a letní přípravu s Tatranem, kde má ještě rok platnou hráčskou smlouvu.
„Nicméně ještě stále řeším i případný odchod do zahraničí, kde se nabízí několik možností. V úvahu připadají varianty ve Švédsku a Švýcarsku, ale uvidím, jak to vše skončí. Pravdou je, že nabídka by musela být opravdu hodně atraktivní, aby přebila fakt, že Tatran se v následující sezoně zúčastní Champions cupu v Mladé Boleslavi,“ zkonstatoval florbalista.
Fanoušci Milana Garčara hráče na hřišti nemohou přehlédnout hlavně kvůli šátku na hlavě.
„S šátkem nastupuji od té doby, co si holím hlavu. Takže to bude už skoro sedm let. Je to čistě z praktického hlediska, aby mi pot nestékal do očí. Na každé utkání mám připraveno několik barevných variant a když se náhodou nedaří, jednoduše je o přestávce vyměním. Doma už jich budu mít několik desítek,“ tvrdí florbalista Milan Garčar.
