Kvetoucí třešně v Číně symbolizují ženskou krásu, v Japonsku mají zase sakury symbolizovat pomíjivou povahu života. Letos by rovněž podle řady klimatologů mohly symbolizovat závažnost stavu globálního oteplování, v němž se planeta nachází. Kjótské třešňové sady totiž letos vstoupily do plného květenství už 24. března. To je podle dochovaných záznamů nejdříve za posledních více než 1200 let.
V Kjótu datum, kdy tamní třešně vykvetou, pravidelně zaznamenávají – pojí se totiž s oblíbeným Národním festivalem třešňových květů. Nejstarší zmínka o takovém festivalu se zaznamenaným datem pak pochází z roku 812. Vědci přepočítali tamních 732 dochovaných záznamů na aktuálně používaný kalendář a vyšlo jim, že nejblíže letošní brzké sezoně byla ta v roce 1409, kdy kjótské sakury vykvetly už 27. března.
„Tyto historické záznamy nám de facto potvrzují to, co již kvantitativní, rigorózně vypracované rekonstrukce klimatického vývoje planety ukázaly: člověkem zapříčiněné oteplování planety trvá staletí, ne-li přímo milénia,“ uvedl pro list The Washington Post klimatolog Michael Mann. V Evropě se rekonstruuje historické klima třeba na základě úrody vína.
Nasazení květu třešně samozřejmě neovlivňuje jen okolní teplota, ale i saturace oxidu uhličitého v atmosféře či, dle zhruba pět let starého výzkumu britských vědců, také míra světelného smogu v lokalitě.
Průměrná březnová teplota v Kjótu podle japonského meteorologického ústavu vystoupala z 8,6 stupně Celsia v roce 1953 na 10,6 stupně Celsia v roce 2020. Letošní březnový průměr zatím dosahuje 12,4 stupně.
