Nejkrvavější akcí druhé světové války na území dnešní České republiky byla ostravsko-opavská operace, při které na jaře roku 1945 padly tisíce vojáků Rudé armády i wehrmachtu. Mrtvé jejich spolubojovníci pohřbívali tam, kde zemřeli. Na návsích, polích, u křižovatek, na hřbitovech. Hromadně i zvlášť. Příbuzní si teď mohou místo jejich posledního odpočinku najít na webu.
Evidence padlých nebyla po tolika letech jednoduchá. „Ještě v závěru války začali sovětští vojáci zpracovávat soupisy jmen svých padlých, pomáhaly jim v tom vznikající národní výbory,“ líčí vedoucí hrabyňského památníku Jana Horáková. Hned po válce se exhumovaná těla Sovětů přesunula na hřbitovy. V případě německých vojáků byla situace složitější a k jejich přesunu ze slezských obcí do Opavy došlo až po listopadu 1989.
Při hledání jmen vojáků pomohly archivy i Mezinárodní červený kříž. Evidence však není úplná, pořád se doplňuje a tisíce jmen stále chybí. Například z dvaceti tisíc mrtvých vojáků Rudé armády je třináct tisíc stále anonymních.
„Příbuzní se na nás obracejí nepřetržitě. Jak z ruské strany, tak z německé. I rodiny volyňských Čechů, kteří padli v bojích jako příslušníci 1. československého armádního sboru,“ dodává Horáková.
Na webu http://valecnehroby.army.cz si mohou lidé najít konkrétního vojáka i hrob.
Hroby padlých vojáků jsou on-line
Na Opavsku za války padly tisíce vojáků. Příbuzní si teď jejich hroby mohou najít na internetu.
