Vydavatelé dali do této činnosti včetně propagace nových objevů 4,5 miliardy dolarů, tedy 26 procent loňských příjmů hudební branže. Ty odhaduje magazín Billboard na 16,6 miliardy dolarů. Přitom 2,7 miliardy dolarů šlo loni přímo do hledání talentů a podepsání smluv. Podle studie Deloitte v roce 2010 celková částka činila pět miliard dolarů, ale výdaje na skauting byly o 200 milionů nižší než loni.
Trend stárnutí hvězd je zvláště patrný u koncertních šňůr. Nejvýdělečnější turné vloni podnikli U2 (rok vzniku 1980).
Následovali Bon Jovi (1984), Take That (1992), Roger Waters (činný od roku 1967) a až pátá byla Taylor Swift (na scéně od roku 2006). Vytvoření nové hvězdy přitom ve Spojených státech není laciná záležitost.
Podle zmíněné zprávy IFPI může prosazení nového jména stát až 1,4 milionu dolarů. V částce se kromě záloh, plateb za nahrávání, marketing a turné objevují například i výlohy na natáčení videoklipů. Nejvyšší částky padnou na tradiční popové produkty, naopak specializované a žánrově vyhraněné projekty mohou uspět i s menšími investicemi. Zpráva IFPI (tedy instituce spadající do lobby hudebního průmyslu) se také snaží vyvrátit mýtus, že většina kapel nestojí o smlouvu s hudebním labelem, jak učinili například Radiohead nebo v českém prostředí například Radůza.
Lešek Wronka: Krize hudebního průmyslu není tak hrozná
Robert Porkert: Ani koncerty slavných kapel nejsou bez rizika
Iva Milerová: Nejprodávanějším artiklem je Karel Gott
Podle průzkumů ve Velké Británii a Německu sedmdesát procent ze všech hudebních těles bez profesionální smlouvy po ní touží. Nejčastěji zmíněnými důvody jsou profesionální zázemí při nahrávání desky a možnost prosadit se na velkých trzích. Navíc labely v současnosti nabízejí mnohem více služeb včetně marketingových než dříve, kdy fungovaly spíše jako dodavatelé luxusních vozů.
