Hudební recenze: Zdárné spojení Načevy a poezie | E15.cz
KoronaHelpdesk E15

Jak uspět v krizi

Hudební recenze: Zdárné spojení Načevy a poezie

Dušan Kütner

Dušan Kütner

Zpěvačka Monika Načeva v minulosti nazpívala alba s texty dekadentních básníků či básnířky Sylvy Fischerové. I nové desáté řadové album Zdivočelí koně je na české poezii postaveno. A to velmi zdařile.

Básně českých undergroundových, perzekvovaných, předčasně zemřelých, známých i neznámých autorů zařadila na svá alba již celkem slušná řádka osobností tuzemské hudební scény. Jména jako Václav Hrabě, Ivan Wernisch či Josef Kainar mezi rockery téměř zdomácněla.

Monika Načeva šla nyní ještě dál a vybrala si převážně básnické outsidery – zcela neznámou Šárku Smazalovou, trochu známou Vladimíru Čerepkovou a Věru Jirousovou, která se do povědomí veřejnosti sice zapsala, ale ne kvůli básnické tvorbě, nýbrž kunsthistorickému působení a partnerství s Ivanem Magorem Jirousem.

K nim Načeva přidala osvědčená jména – Pavla Zajíčka z DG 307, Hraběte a právě Jirouse. A nutno říct, že při výběru textů i spoluhráčů měla šťastnou ruku.

Recenze dokumentu: Civilní hitmaker Meky Žbirka

Načeva nedávno v rozhovoru pro deník E15 řekla, že při výběru básní s nimi musí souznít tak, jako kdyby je sama napsala. To se podařilo snad u všech.

Člověk neznalý tvorby dotyčných básníků by mohl získat pocit – zejména pokud text a zpěv doprovází lehká elektronika – že texty nevznikly před desítkami let, ale byly napsány přímo pro Zdivočelé koně. To je třeba případ písní Divoké husy s textem Šárky Smazalové nebo Posledním vlakem od Václava Hraběte.

Načeva má stejný barevný, emocionální i důrazný hlas jako dříve, ale opět zcela jinou hudební kulisu. Není to bigbít jako v devadesátých letech ani elektronika jako na posledním počinu z roku 2017 Průvan v hlavě, ani komorní projekt jen v doprovodu akustické kytary Justina Lavashe na sedm let starých Milostných slabikách.

RECENZE: Cermaque, rozhněvaný muž v Kristových letech

Tentokrát zvolila výrazně komorní sestavu. Partnery jí dělají hráč na nejrůznější klávesové nástroje David Kabzan a bubenice Markéta Pták. Na bohatém aranžmá to není znát, Kabzan dokáže z kláves vyloudit mnohé zvuky najednou, od klasického piana až po psychedelii, jako například v předposlední skladbě Listí už padá na text Pavla Zajíčka.

Pro Moniku Načevu platí, že každé album stojí a padá s jejím nezaměnitelným hlasem. Díky němu umí propojit jednotlivé sloky básní, jež nemívají refrény, zpěvem beze slov. Ten posouvá písně do křehkých až éterických podob jako třeba ve skladbách Divoké husy, Sen, Voda či Šedé.

Načeva na album vybrala peníze přes crowdfundingovou platformu. Ti, kteří jí přispěli, investovali převelice dobře.

Monika Načeva: Zdivočelí koně

Vydala: vlastním nákladem
Délka: 47 minut
Hodnocení: 80 %

Teď jsem mnohem otevřenější, říká zpěvačka Monika Načeva

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!