Jak se zabavit během pandemie? Biohackeři vylepšují lidské tělo i v domácích podmínkách

Josiah Zayner

Josiah Zayner Zdroj: profimedia

Ilustrační foto
2
Fotogalerie

Karanténa v řadě zemí světa nutí lidí do vymýšlení nejrůznější zábavy u sebe doma. Přestože jaro vybízí ke zvelebování obydlí a domácím pracem, některé formy „kutilství“ mohou mít hodně atypickou povahu. Seznamte se s biohackingem, tedy s technikami na vylepšování fyzických a kognitivních vlastností člověka.

Před dvěma lety prohlásil bývalý výzkumník z NASA Josiah Zayner, že jako první člověk na světě si sám opravil svoji DNA. Během živého internetového přenosu si do svého těla vpíchl injekci, která mu měla výrazně pomoci s nárůstem svalů v levém předloktí.

I přestože se pokus pravděpodobně nepovedl, Zayner od experimentování neustoupil. Je dnes považován za jednoho z předních biohackerů, tedy představitele hnutí, které usiluje o využití současných vědeckých poznatků z oblasti bioinženýrství, genetiky a jiných vědeckých oborů k většímu naplnění lidského potenciálu. Mezi techniky biohackingu patří jak invazivní metody v podobě implantace čipu nebo úpravy lidského genomu, tak způsoby zlepšování životosprávy prostřednictvím meditace, otužování nebo příjmu vitaminových doplňků.

V roce 2013 založil Zayner firmu The Odin, která za dostupné ceny nabízí široké veřejnosti soupravy pro úpravu dědičné informace člověka. Základní souprava zákazníka vyjde na 169 dolarů. Už v roce 2016 prodej těchto souprav Zaynerovi vynesl zisk v řádu 200 000 dolarů a o dva roky měl dosáhnout dvojnásobku. Díky svému neobvyklému sortimentu se ale firma pravidelně dostává do problému se zákonem.

Americký Úřad pro potraviny a léčiva už vydal upozornění, že prodej souprav pro cílené genetické úpravy je nelegální. Sousední Německo zakázalo dovoz Zaynerových souprav do země s odůvodněním, že v jedné z nich byly nalezeny nebezpečné bakterie. Podle profesora z Výzkumného ústavu živočišné výroby Jaroslava Petra se nadšenci pro takzvanou „DIY biologii“ (DIY podle sousloví Do It Yoursel, udělej si sám) najdou i v českém prostředí. „Možná nejsou tak ,divocí' jako v USA, ale ani tam nejsou všichni tak extrémní jako Zayner,“ říká Petr. Myšlenka samotného biohackerského hnutí má podle Petra klady i zápory. „V něčem mohou biohackeři napáchat docela velkou paseku, jindy mohou působit jako osvětový prvek, protože vlastně přibližují metody molekulární genetiky a biologie laické veřejnosti,“ vysvětluje odborník.

I přes velkou pozornost veřejnosti vůči genetickým experimentům zůstává v praxi mnohem rozšířenější vylepšení lidského těla prostřednictvím výpočetní techniky. Například implantaci čipů do těla umožňuje pražský Institut kryptoanarchie Paralelní Polis. V rámci programu Transhumanismus nabízí zájemcům implantaci RFID čipu do ruky, který se dá používat pro placení bitcoinem, otevírání dveří, sdílení dat či odemykání počítače a telefonu. Takový implantát mají podle Jana Hubíka, který má program na starosti, desítky až stovky Čechů. „Výhodou čipu je že jej máte pořád při sobě, respektive v sobě,“ vysvětluje Hubík, který si čip taktéž nechal voperovat.

Mikročipy dnes používají i některé firmy, aby svým zaměstnancům usnadnily každodenní úkony. Například v roce 2017 nechala švédská firma Epicenter svým 150 zaměstnancům vpravit do ruky mikročip, pomocí kterého mohou otevírat zámky dveří, obsluhovat některou kancelářskou techniku a platit za oběd v kantýně firmy. Čip mohou zaměstnanci využít i pro další účely, jako je placení jízdného v hromadné dopravě.

Z bezpečnostního hlediska má podle Hubíka takový čip své přednosti. „Oproti biometrii je bezpečnější – jakmile vám někdo ukradne otisky prstů, což dnes jde i z fotografie, tak jsou prakticky k ničemu. Oproti tomu čip můžete při kompromitaci jeho obsahu snadno přepsat,“ vysvětluje.

V českém prostředí odkazuje pojem biohacking zejména k neinvazivním metodám v podobě meditace, dechových cvičení, otužování nebo přijmu potravinových doplňků. „Biohacking je chytré experimentování na sobě samém, nepovažuji ho za inovativní, ale za rozumné,“ vysvětluje spoluzakladatel české rodinné firmy Biohack planet, která se specializuje na prodej doplňků stravy, Michal Jaško. „Biohackeři vědí, že noc probdělou u televize s pivem a sáčkem brambůrků žádný doplněk stravy nevyváží, nevěří reklamám, ale výzkumům a zkušenosti,“ zdůrazňuje potřebu holistického přístupu Jaško.

Hlavní poselství biohackingu vidí Jakub Červenka, kouč a autor blogu Žít líp, v osobním rozvoji. „Nejdůležitější přínos biohackingu je v tom, že člověk neustále objevuje nové věci a není se ochotný smířit se stávajícím stavem, ať už je to zdraví, délka života, kvalita osobních vztahů nebo stav konta,“ vysvětluje bloger, který se biohackingu věnuje už 12 let. K novému stylu života se dostal skrze jógu. „Býval jsem cholerik se silným sklonem ke stresu, teď sebe vnímám jako relativně stabilního a stresu odolávajícího jedince,“ popisuje vliv meditace. Velkou pozornost věnuje i kvalitě spánku. „Spím v chladu, před spaním se snažím nekoukat do počítače, telefonu, případně na televizi a používám zatemňovací závěsy,“ vysvětluje. Vychází z poznatků vědy o melatoninu, takzvaném „hormonu spánku“, jehož vylučování se pod vlivem světla snižuje, což má za následek poruchy spánku.

Dechová cvičení a ledová voda. Na tuto kombinaci přišel Nizozemec Wim Hof, když se zdeptaný depresí po sebevraždě manželky ponořil do zamrzlého jezírka. Zjistil, že otužování v kombinací se správným dýcháním vede nejen ke zlepšení imunity, ale i přispívá k větší psychické pohodě. Metodu po něm převzali biohackeři celého světa. Samotný „ledový muž“, jak se mu přezdívá, je držitelem 26 světových rekordů, mezi kterými jsou výstupy na Kilimandžáro a Mount Everest jen ve spodním prádle. „Wim a jeho tým investuje spoustu energie do vědeckých výzkumů, které potvrzují funkčnost metody a její dostupnost pro každého člověka,“ vysvětluje bývalý vrcholový sportovec a jeden z několika akreditovaných instruktorů Wim Hofovy metody v Česku Jakub Chomát.

K otužování Chomáta inspirovala jeho žena, která mu chtěla pomoci zbavit se zimomřivosti. V zimě se totiž nejen sám oblékal do mnohá vrstev oblečení, ale nutil do toho i své děti. „Jednoho dne jsem se rozhodl, že to celé změním a objednal nás s manželkou na workshop vedený přímo Wimem v Mnichově a jako přípravu jsem se začal ráno sprchovat studenou sprchou a pořídil si nějaký jeho online kurz. Pak se začaly dít změny,“ vzpomíná. Od té doby uplynuly tři roky.

Podle Chomáta otužování přispělo k větší produktivitě, pevnějšímu zdraví a odolnosti vůči stresu. „Pokud prožívám akutní stres, který negativně ovlivňuje můj úsudek, soustředím se na dech, umožním svému tělu a mozku získat více kyslíku a zapojit části mozku, které jsou pod vlivem stresu v podstatě odpojeny,“ vysvětluje. Workshopy na základě Wim Hofovy metody pořádá spolu se svou manželkou, která se zaměřuje na poporodní deprese. Mezi jejich časté klienty patří muži i ženy v produktivním věku, kteří mají zájem o mentální a zdravotní benefity metody, chtějí se naučit lépe pracovat se stresem nebo přestat brát antidepresiva. „Často se také jedná o páry, případně tandem dcera – otec, již v důchodovém věku, které hledají aktivity pro zlepšení zdraví jinak než běžnými medikamenty,“ dodává. Velký zájem o otužovací metody si vysvětluje současným životním stylem mnoha lidí. „Z mého pohledu je dnešní výkonově orientovaná doba hodně přispívá ke stresu, což zvyšuje riziko vzniku chronických zánětů v těle, a ty jsou základem řady civilizačních onemocnění,“ uzavírá.