Nassim Nicholas Taleb proslul mimo jiné jako autor knihy Černá labuť o významu nepředvídatelných událostí na chod dějin. Podle mnohých ekonomů představuje jednu z takových „černých labutí“ i nynější šíření koronaviru. S takovým náhledem ale Taleb ostře nesouhlasí. Na svém blogu současně varuje, že kroky americké vlády na podporu ekonomiky by neměly připomínat záchranu tamních bank v době finanční krize.
„Pokud by všichni, kdo šíření koronaviru označují za černou labuť, opravdu stejnojmennou knihu četli, vyjadřovali by se jinak. Světová pandemie je v ní explicitně popsána jako takzvaná bílá labuť, tedy jako událost, jejíž výskyt v budoucnosti je téměř jistý,“ vysvětluje Taleb na portále Medium.com v příspěvku, pod kterým je podepsán i americký investor Mark Spitznagel.
Podle Taleba byla nějaká forma světové pandemie prakticky nevyhnutelná a představuje prý důsledek struktury moderního, vzájemně propojeného světa. Jeho provázanost ale přispěje k prohloubení negativních ekonomických dopadů této „černé labuti“. „Faktem nicméně je, že například singapurská vláda, se kterou jsme v minulosti spolupracovali v roli poradců, byla na podobný vývoj událostí připravena v roce 2010. Už tehdy měla k dispozici precizní plán, jak postupovat,“ dodává Taleb.
Jeho slova podtrhuje skutečnost, že do sobotního poledne hlásil Singapur pouhá dvě úmrtí spjatá s koronavirem od propuknutí pandemie.
Současně známý autor a někdejší obchodník na burze varuje před morálním hazardem, který může představovat záchranný balíček na podporu americké ekonomiky.
„Zatímco jsme jednoznačně přesvědčeni, že společnosti jako Boeing musejí být zachráněny, způsob provedení může přinést etické, ekonomické a strukturální problémy. A když se podíváte na historii ,bailoutů', komplikace jsou vždy patrné,“ uvádí blogový příspěvek.
Taleb se Spitznagelem upozorňují mimo jiné na hrozbu „korporátního socialismu“. Zatímco korporace si podle nich mohou ve Washingtonu vylobbovat nejrůznější úlevy, malé podniky takovou vyjednávací pozici nemají.
Zrovna Boeing podle Taleba představuje příklad společnosti, jejíž manažeři místo tvorby finančních rezerv používali prostředky firmy k odkupu jejích vlastních akcií. Přesto ale mají firmě pomoci peníze daňových poplatníků.
Autoři příspěvku v této souvislosti připomínají způsob vypořádání se USA s poslední finanční krizí.
Federální vláda posléze přišla se záchranným plánem na podporu bank. „Bankéři, kteří přišli o víc peněz než kdy mohli v historii vydělat, si pak v roce 2010 mezi sebou rozdělili rekordní odměny,“ uvádí Talebův blog.
Nehledě prý na to, že následná monetární politika kvantitativního uvolňování nafouknutím ceny aktiv přispěla k nárůstu nerovnosti. Nyní ale Washington přistupuje k ještě mohutnějším stimulům.
Včera schválila Sněmovna reprezentantů USA na podporu americké ekonomiky rekordní soubor opatření. Objem finančního balíku, který už ve středu odsouhlasil Senát, činí 2,2 bilionu dolarů (přes 54 bilionů korun).
Bezprecedentní opatření následně podepsal americký prezident Donald Trump. Součástí balíčku je právě i kontroverzní program dotovaných půjček se zárukou určených velkému průmyslu včetně leteckých společností ve výši 500 miliard dolarů, pro který se jen obtížně hledala podpora.
Ještě předtím americká centrální banka uvedla, že bude nakupovat neomezené množství vládních dluhopisů a dalších cenných papírů, aby zajistila hladké fungování finančních trhů a udržela úrokové sazby na nízké úrovni.
