Žebříček pěti největších veřejně obchodovaných firem (měřeno dle tržní kapitalizace) poprvé zcela ovládly technologické podniky. Jinak řečeno, stalo se to, k čemu se už dlouho schylovalo. Vzpomenemeli si třeba na divoké tance kolem akcií Nintenda v rámci šílenství jménem Pokémon Go, je jasné, že investoři se často chovají jako smyslů zbavení. Přesto už ale jasně vidí, že „software pojídá svět“.
To, že ajťáci a geekové ovládli svět, nedávno ve svém blogu pěkně shrnul jeden ze zakladatelů legendárního technologického časopisu Wired John Battelle. Wired od devadesátých let vizionářsky popisoval, čeho jsou technologie schopné, a sledoval jejich vzestup, prorůstání do běžných životů a to, jak zásadně mění v podstatě všechno. Battelle prohlásil: „Vyhráli jsme.“ Technologie se z garáží a sklepů dostaly na výsluní. Battelle po tomto vítězství mimochodem odešel pracovat na novém projektu NewCo, který zkoumá, jak díky všem těm změnám mohou lépe fungovat společnosti po celém světě.
Mezi pět firem s největší tržní kapitalizací se poprvé nevešel žádný z ropných či finančních gigantů, které v minulosti vládly. Mimo jiné proto, že zásadní vliv na fungování značek jako Shell či Citi mají technologie a s nimi spojené změny a procesy.
Je proto poněkud smutné sledovat, jak se v Česku většina mediálního a politického času věnuje zachraňování tak starého a pro budoucnost zcela nevýznamného byznysu, jako je OKD a těžba uhlí, namísto hledání a propagování nových myšlenek. Mládkovo ministerstvo průmyslu řeší pár stovek pracovních míst, která stejně zmizí, místo aby se zaměřilo na podporu takové infrastruktury budoucnosti, která vytvoří desítky tisíc míst jiných, konkurenceschopných a moderních. Jeho úředníci například stále nebyli schopni přijít s plánem rozvoje sítí nové generace, který by v Česku patřičně umožnil posilovat potřebnou konektivitu.
Snad jediná státní podpora digitální ekonomiky je poněkud nezamýšlená – díky EET se objevily hromady firem, které se budou snažit vydělat na softwarových řešeních. Vláda nyní začala s velkými fanfárami zavádět takzvaný Průmysl 4.0. To je ale čirý export z Německa, který jako na Německu závislá země musíme přijmout. Skutečnými výherci budou v tomto případě německé technologické firmy typu SAP, které budou v rámci digitalizace průmyslu dodávat své produkty.
Jasně, ropné, strojírenské a další „tradiční“ firmy běžně dávaly práci stovkám tisíc lidí, zatímco i největší technologické společnosti mají dnes maximálně desítky tisíc míst. A ano, je pravda, že IT firmy mají tendenci vytvářet světové monopoly, v nichž vítěz bere téměř vše a ostatní jen drobky – není moc důvodů používat druhý nejlepší vyhledávač či jinou internetovou službu. A samozřejmě že kvůli nástupu technologií mizejí určitá pracovní místa a mizet i nadále budou. A něco se dá najít i na myšlence, že takzvané platformy (App Store a podobné) extrahují ze světa hodnotu a peníze pro sebe.
České štěstí
Jenže je také dobré se podívat, jak a kolik App Store a další umožňují lidem vydělávat. Jaké nové, zajímavé, dobře placené a fyzicky nezničující pracovní pozice technologie vytvářejí. Jaká díky moderním komunikačním prostředkům a připojením nastupuje pracovní volnost. Jak nové služby bourají informační monopoly, inspirují k podnikání další a další lidi a kolik třeba takový Google vytvořil nepřímých pracovních pozic a celých nových odvětví.
Štěstím Česka je lidský kapitál, který se rád a rychle na technologické novinky adaptuje. Naopak problémem není špatný výběr daní, ale jejich neefektivní utrácení a neexistující e-government. Také bychom se měli ptát mobilních operátorů, proč jsme „specifický trh“, na němž k vyčerpání měsíčního datového limitu stačí jedno krátké video na YouTube.
Autor je odborník na IT
