Na tom, že je lom s jeskyní v Motyčíně nebezpečný, se shodují báňští odborníci i místní obyvatelé. Rozdílný názor však mají na to, jak prostor zajistit. Báňští specialisté chtějí jeskyni zavézt elektrárenským popílkem promíchaným s vodou, vedení města společně s částí Motyčínských jsou přesvědčeni, že je tento způsob nešetrný vůči životnímu prostředí.
Dovnitř se nedostanete
Jeskyně totiž podle nich slouží jako hnízdiště netopýrů, roste tu i několik druhů vzácných rostlin. Mnozí proto poukazují, že jde spíš o byznys než o potřebné zabezpečení lokality. Další se bojí, jestli směs nepronikne do spodních vod. „Myslím si, že tu nejde o zajištění podzemí,“ říká Petr Oliverius, který bydlí v blízkosti. Jeskyně, do které s kamarády rád lezl, je sice nebezpečná, po nedávném odstřelu skalního převisu a upevnění mříží do vchodů se však podle něj riziko úrazu velmi snížilo.
I proto kladenští radní nesouhlasí, aby společnost Palivový kombinát Ústí lom, který je ve správě Lesů České republiky, zavezla popílkem. „Žádáme společnost, aby hledala jiné, méně drastické řešení. Zavezení jámy popílkem se nám jeví jako zbytečné, možná by stačily jen mříže či zazdění nebezpečného prostoru, aby tam nikdo nemohl,“ říká náměstek primátora Miroslav Bernášek.
Podivná pravidla
Diví se i tomu, že v momentě, kdy je elektrárenský popílek v areálu elektrárny, jde se o nebezpečný odpad, pro který platí jasná pravidla, jak s ním zacházet či ho přepravovat. Jakmile se do něj přilije voda, je z nebezpečného odpadu stavební materiál.
Přes cyklostezku ne
Radním navíc vadí, že se Palivový kombinát nedovolil města jako vlastníka přístupové cyklostezky, zda ji může pro zasypání jeskyně využívat. A odeslali firmě dopis, ať s dopravou tímto směrem nepočítá.
Vedení státního podniku si s tím hlavu nedělá. „Radní nesouhlasili se vstupem na pozemek města, kde by bylo dočasně umístěné povrchové potrubí pro stavbu, ale získali jsme souhlas sousedního vlastníka pozemku,“ uvádí náměstek ředitele pro oblast útlumu Igor Němec. Popílkový stabilizátor je podle něj jediným efektivním řešením pro zaplnění podzemních dutin. „Pouhým zabezpečením vstupu nemůže dojít k definitivnímu vyřešení problému, časem by se strop prolomil a propadl,“ vysvětluje Němec.
Netopýrů je málo
Zavezení podzemí se příliš nelíbí ochráncům přírody. „V jeskyni je zimoviště netopýrů a v lokalitě jsou i vzácné druhy rostlin, proto jsme se záměrem navržené likvidace nesouhlasili,“ říká vedoucí odboru životního prostředí kladenského magistrátu Radovan Víta. Ten se už v minulosti snažil zabránit stejným způsobem likvidaci hořícího odvalu V Němcích u Svinařova.
Zooložka Anna Hoffmannová ze CHKO Křivoklátsko, která má posuzování výskytu chráněných živočichů ze zákona na starosti, potvrzuje, že v jeskyni jsou čtyři druhy netopýrů v celkovém počtu pěti kusů. „Jde o málo významné, spíše přechodné zimoviště. Když jsme zvažovali variantu zasypání jeskyně a porovnali její neprovedení s rizikem zranění či smrtí lidí, kteří sem i přes zákazy chodí, souhlasili jsme se zasypáním,“ říká Hoffmanová.
