Nechávají v restauracích velkou útratu, hospodští z ní ale velkou radost nemají. Jde totiž většinou na účet podniku. Hostů, kteří odcházejí bez placení, v Brně letos výrazně přibylo. „Strážníci vyjeli od začátku roku k bezmála osmdesáti hostům, s nimiž měla obsluha v restauracích kvůli útratě problém,“ uvedla mluvčí strážníků Denisa Kapitančiková. Tolik případů neřešili strážníci ani za celý loňský rok.
Lidé nejčastěji neplatí v Líšni a v centru města. „Většina případů se v posledních týdnech odehrála v Masarově, Hoštické, Molákově, Nádražní ulici a na Dornychu. Prohřešky pak řešili pracovníci přestupkové komise,“ doplňuje Kapitančíková s tím, že pokud neplatiči neutratí více než pět tisíc korun, nespáchají trestný čin. „Své chování zřejmě ospravedlňují ekonomickou krizí,“ říká psycholog Jiří Brančík.
Někde už číšníkům došla trpělivost. „Jakmile doneseme objednávku, rovnou vystavíme hostovi účet. Po zkušenostech s neplatiči nechceme přicházet o peníze,“ říká číšník z vinárny Tramín na náměstí Svobody, který nechtěl uvést jméno.
Číšníci v poslední době věnují hostům zkoumavé pohledy. Odhadují, kdo nemá na zaplacení a dávají pozor, aby se host neztratil. Okamžité kasírování má své úskalí - žádné spropitné. „Když chceme, aby hosté hned platili, málokdo z nich dá tuzér. Spíše si nechávají vrátit vše do poslední koruny,“ poznamená číšník.
V podnicích, které nemají zahrádky, to mají číšníci horší. Neplatícího hosta totiž nedokážou odhadnout. „Někdy mezi ně patří i lidé, kteří jsou slušně oblečení. Poručí si jídlo a pití, ale pak se zvednou a zmizí,“ popisuje Petr Král, majitel podniku v ulici Dornych. Podle psychologa Brančíka dobře situovaní lidé obvykle neplatí hlavně kvůli pocitu vzrušení.
Pozor si však musí dát i opatrní číšníci. „Když si číšník vybírá třeba podle oblečení, koho zkasíruje hned po objednávce, zatímco jiným hostům účet předloží, až když chtějí odejít, je to diskriminace. Zákazník si pak může stěžovat majiteli nebo rovnou podat žalobu za urážku. Osobně bych si v hospodě, kde chtějí zaplatit každé pivo ihned, nic nedala,“ uvedla Gerta Mazalová ze Sdružení ochrany spotřebitelů. Pokud ale provozovatel podniku upozorní na okamžité placení hosty třeba v nápojovém lístku, je podle Mazalové vše v pořádku.
Zavolám kamarádovi
Jedním z hostů, který si v restauraci užíval bez peněz, byl Aleš Richter. Začátkem července si dal v restauraci Lamplota pár skleniček vína. „Peníze ani občanku nemám. A nikam s vámi nepůjdu. Čekám na kamaráda, který peníze donese. Když mi půjčíte telefon, zavolám mu,“ řekl Richter strážníkům.
Ti mu dali na vybranou. Buď okamžitě zaplatí za vypité víno, nebo bude nocovat na záchytce, což se nakonec stalo. Hosté, kteří nechtějí platit, nicméně obvykle mají ze strážníků respekt.
„Někdy situaci vyřeší přítomnost uniforem. Hosté náhle s placením neotálejí. Když domluva nezabírá, strážníci uloží pokutu až tisíc korun. A pokud ji neplatič odmítne zaplatit, příslušná městská část s ním začne přestupkové řízení,“ říká mluvčí strážníků Denisa Kapitančiková. Od přestupkové komise pak může dostat až patnáctitisícovou pokutu. „Záleží na škodě a na posouzení případu komisí. Ve většině případů neplatič bez pokuty nevyvázne,“ dodává mluvčí úřadu městské části Brna-střed Roman Burián.
Podobný problém jako číšnici řeší i provozovatelé nočních klubů. V polovině června zavolal strážníky barman z nočního klubu v Mlýnské ulici. Padesátiletý host si tam užíval alkoholu a slečen.
Na šestitisícový účet ale neměl. „Muž je podezřelý z podvodu, škoda totiž přesáhla pět tisíc korun. Ve vězení by mohl strávit od dvou do osmi let,“ uvedl policejní mluvčí Bohumil Malášek. Majitel nočního klubu Belveder František Divoký strážníky využije také. „Po jejich příjezdu host zaplatí. Bráníme se i tím, že když útrata přesáhne pět tisíc, musí host zaplatit. Pak může pokračovat,“ říká Divoký.
