Ještě bych chtěl hrát výš, říká Efenberk

Basketbalista Ondřej Efenberk se vrátil po zranění kolene a chce pomoci Písku k záchraně.

Téměř rok nevěděl, co to je zdravé koleno. Když se zkušený písecký basketbalista Ondřej Efenberk připravoval na minulý ročník první ligy, v posledním zápase přípravy si v září 2008 přetrhl vaz. I když se pak na čas vrátil na palubovku a pár zápasů v první lize stihnul, březnové plastice vazů se nevyhnul.
„Když bylo jasné, že první ligu nezachráníme, operaci jsem podstoupil,“ říká jednadvacetiletý Ondřej Efenberk, který v prosinci naskočil do hry, aby pomohl píseckým Sršňům zachránit ligu druhou.

Jaký máte ze svého návratu pocit?

Vzhledem k tomu, jaké jsem měl zranění a po jaké době se vracím, to ujde.

Trenér říkal, že si od vašeho návratu dost slibuje. Cítil jste to?

Dá se říct, že jo. Když jsem chodil cvičit do haly, trenér s asistentem už měli narážky, kdy začnu a jestli už tenhle víkend. Bylo tam cítit, že by chtěli, abych hrál. Měli jen dva podkošové hráče a chtěli to trochu posílit.

V minulé sezoně jste s týmem hráli v první lize a teď zachraňujete druhou. Jak je takový propad možný?

Když jsme spadli, z původního týmu zbylo jen pět starších hráčů a druhá půlka je z juniorů. Mísí se tam styl basketu. My starší jsme sehraní, protože spolu hrajeme už několik let. Mladší kluci zase hrají dlouho spolu a je to úplně jiné.

Mladí na to nemají?

To ne. Kvalitou všichni hráči, podle mě, na druhou ligu mají. Ale jako tým nejsme tak vyzrálí a sehraní.

Jaká je teď atmosféra v kabině?

Je tam cítit bojový duch. Chceme to zachránit a nečekat na výsledky v play-off krajského přeboru, kde hraje písecký tým mužů B, který by mohl vybojovat postup do druhé ligy.

Máte nový tým. Který z bývalých hráčů nejvíc chybí?

Američan Clayton a Petr Englický byly opory. Chybí také Radek Mašek, který je zraněný. Vlastně se se mnou na hřišti vystřídal. Uměl to rozhýbat a měl to v hlavě. Velkým oslabením je Honza Čech. Dával hodně bodů z rychlých protiútoků.

Změnili jste styl hry?

Snažíme se, aby to bylo pořád rychlejší. Nejsme tak vyzrálí, abychom se prosadili z postupného útoku. Ale máme zbytečné ztráty a to nás sráží.

Jaké zápasy budou pro záchranu klíčové?

Následující čtyři zápasy ukážou, jestli máme naději, nebo ne. V téhle soutěži může vyhrát i prohrát kdokoliv.

Třeba se Strakonicemi jste sehráli dva jiné zápasy.

Když jsme hráli u nich, byl to vyrovnaný zápas a chybělo nám trochu štěstí, které by nám přálo zvrat. Doma to pak byl divný výkon. Byla z toho ostuda, a to jsme kousali těžko, protože Strakonice jsme vždycky poráželi.

Máte ještě vyšší ambice, než je druhá liga?

Měl jsem nějaké kontakty s Libercem, ale nenašel jsem si tam vhodný obor ve škole. Když se mi ozvali asi před dvěma týdny, dal jsem jim už najevo, že je to hodně daleko a mám tady rozdělanou školu. To je teď hlavní hledisko.

A co Jindřichův Hradec?

Něco se rýsuje. Přišli o třetího podkošového hráče. Uvidí se, jestli tam vyjde odehrát pár zápasů. Je to šance ukázat se. Byl by to pro mě takový vytoužený sen. Mám ještě touhu se podívat výš. Ale nevím.

Musí být zájem i od nich.

No právě, a musí na to být kvalita. Oni jsou na čele tabulky a chtějí postoupit do nejvyšší soutěže. Musím se rozehrát v Písku. Chci pomoci zachránit druhou ligu, přispět týmu a zapracovat taky sám na sobě.