V nové knize Jezte chytře uvádíte, že za civilizační nemoci nemohou jenom geny, ale také náš životní styl.
Životní prostředí našich předků před nějakými sto padesáti lety bylo „přírodnější“ a jejich životní styl byl střídmý, zato fyzicky náročnější. Zdravotní péče byla s dnešními možnostmi nesrovnatelná. Výskyt degenerativních onemocnění byl ovšem i při přibližně stejném genetickém vybavení několikanásobně nižší. Dnes kvůli špatnému životnímu stylu trpíme desetkrát více nádory, kardiovaskulárními chorobami i demencemi. Nevyvracím, že by neměly vliv i geny, zároveň však platí, že jejich funkce jsou ovlivněny podněty z vnějšího prostředí tak, že některé genetické vlohy se projevují a jiné ne.
Může za to tedy zásadní změna životního stylu moderní civilizace?
Složení stravy se zásadně změnilo. Dříve se tolik nepoužíval cukr, přepálený tuk, málo se solilo, nebyly konzervanty. Lidé jedli střídmě a jen to, co se urodilo v jejich okolí. Naše stravovací návyky jsou zcela jiné. Je to podobné, jako kdybychom chtěli po tygrovi, aby jedl trávu.
Jaké jsou vaše rady pro zdravou stravu člověka začátku tisíciletí?
Za zdravou dietu se považuje taková, která má nízký obsah nasycených tuků, cukru a sodíku. Červené či konzervované maso, rafinovaný cukr jsou spojovány s častějším výskytem duševních poruch. Velmi se doporučuje tzv. středomořská strava, tedy mořské ryby, zdroj omega-3 nenasycených mastných kyselin. A dále zdroje omega-6, lněný, ořechový, řepkový olej, ořechy, ovoce, celozrnné potraviny.
Jak konkrétně se v těle projevuje vliv toho, co jíme?
Aktuální problematikou je vztah mezi střevní bakteriální flórou, činností mozku a naší psychikou. Střevní mikrobiom totiž komunikuje s mozkem a narušení složení střevních bakterií může přispívat k celé řadě onemocnění. Pro „střevní zdraví“ jsou důležitá probiotika obsažená v jogurtech a kefírech nebo vláknina obsažené v ovoci a zelenině.
Jsou lidé, kteří si dají na uvolnění něco dobrého nebo skleničku. Je to dobrá domluva mezi mozkem a trávicím ústrojím?
Nedávno jsme prováděli průzkum na vzorku více než tisíce lidí. Pátrali jsme po syndromu vyhoření, depresi a podobně. Ukázalo se, že lidé, kteří mají nějaké duševní potíže, často požijí nějaký psychotropní lék nebo se napijí alkoholu. Ti druzí, „zdravější“, si jdou třeba zaběhat. Myslím si, že člověk má na stres reagovat pozitivní aktivitou.
Mnoho lidí se bojí nového chaosu. Chodí do vašich ordinací více pacientů?
Ano, vezměte si, že v posledních letech pacientů s duševními poruchami přibývá, moderní svět je pro lidi komplikovanější, životní podmínky jsou náročnější. Mohu uvést banální příklad. Jsme více vystaveni světlu – dříve se lidé řídili podle slunce, když se setmělo, šli spát, vstávali po rozednění. Přitom člověk je na rytmus světlo a tma nastaven tisíce let.
Jak si můžeme pomoci?
Pro kvalitu života v každém věku, zejména v tom vyšším, je důležité dodržovat určitý denní řád, rituály. Je velmi prospěšné neustále vykonávat nějakou činnost, mít koníčky, studovat.
Lidé všech věkových kategorií mívají pocit, že dříve býval svět lepší, jednodušší. Byl, nebo nebyl?
Nevím, zda lepší, či horší, ale rozhodně byl jiný. Co se ale hodně posunulo, je dynamika změn. Používám takový příměr: Lidé ve vlaku, který se řítí stále rychleji do zatáčky. Nikdo už neví, odkud vyjel a kam vlastně jede. Převládá určitá nejistota z budoucnosti. Důležité je mít kolem sebe přátele a také si udržovat něco, co obohacuje duši. A stále mít nějaké vize – bez toho je život člověka šedivý, někdy i smutný.
10 PRAVIDEL PRO KVALITNÍ ŽIVOT
1. Mít přátele (pěstovat si je; čím jsme starší, ubývají a nové hůře získáváme)
2. Mít dobré rodinné vztahy
3. Být aktivní fyzicky i duševně
4. Myslet pozitivně, nebýt škarohlíd
5. Jíst kvalitní potraviny a v přiměřeném množství
6. Chodit spát se slepicemi a vyvarovat se světelného smogu
7. Být rodičem včas (v pozdějším věku nás trápí moc zodpovědnosti)
8. Trénovat neustále mozek - učit se jazyky nebo cokoli
9. Mít se rád
10. Mít vize
Článek vyšel v časopisu Moje psychologie.
