Chyběl už jenom šachovnicový praporek pro odmávání startu. Jeden pohyb a dlouhý had vrčících motorů značky Porsche by asi rychle zmizel za Ještědem.
Minulý víkend ve Vratislavicích nad Nisou, kam se majitelé aut Porsche sjeli, se ale startovalo pozvolna. I tak ohlašoval blížící se spanilou jízdu pěkně silný hukot.
Zatímco majitelé aut už seděli ve svých „kárách“, jen o pár metrů dál si podával ruce Porš s Porschem a Poršová s Porchovou. Mít auto Porsche je něco, a co teprve když má někdo i takové jméno.
„Poršáci jménem“ se přitom ještě nikdy nesešli. Až teď. A byl to zajímavý spolek. Většina z nich totiž pochází z regionu Liberec a Jablonec nad Nisou. To jméno tu má kořeny, Porscheové a Poršové jsou tady doma.
„Sešlo se nás tu čtyřiasedmdesát. Většina z nás pochází z okolí, ale byli tu Poršové i z Litoměřic nebo Prahy,“ hlásí Martina Poršová z Liberce, která se setkání „poršáků jménem“ ujala.
Jméno před pětadvaceti lety vyvdala a na setkání pro svého muže dokonce objevila příbuzné, kteří se s jejich rodinou už desítky let vůbec neviděli.
Jméno Porsche patřilo k Liberecku už dávno. Na počátku devatenáctého století žily ve Vratislavicích, které tehdy nesly jméno Maffersdorf, tři velké rodiny Porsche. První rodina se věnovala černému řemeslu a provozovala klempířskou dílnu. Z této rodiny také pocházel pozdější slavný automobilový konstruktér Ferdinand Porsche.
„Druhé rodině se říkalo Pinsel Porsche, neboť mnoho let měli velkoobchod s barvami, štětci a vším, co k malování a natírání patří,“ popsali na srazu Porsche pamětníci. Třetí velké rodině se přezdívalo Teppich Porsche. Tato rodina totiž nejprve doma ručně tkala koberce a po vzniku velké továrny Ginzkey tu byli významnými úředníky.
Se jmény Porsche „zamávala“ druhá světová válka. Po jejím skončení úřady německé rodiny Porsche odsunuly do Německa a Rakouska. Zůstalo jen několik Porschů a hlavně začalo převažovat počeštělé příjmení Porš.
Že jejich rodina měnila původní německou formu příjmení na českou, si pamatovalo devadesát procent všech „poršáků“, kteří do Vratislavic dorazili.
Počeštělé jméno už nosí i Jiří Porš z Hodkovic u Liberce, ačkoli jeho otec byl vzdáleným příbuzným přímo konstruktéra Ferdinanda Porsche. „Za minulého režimu byla ale značka Porsche symbolem západního světa, a tak se o tom nesmělo mluvit a ani doma jsme se o tom nikdy nebavili. Potomci Porscheho rodiny už navíc mají své kořeny v Německu a liberecká historie je pro ně už hodně vzdálená,“ řekl Jiří Porš.
JAK SE DO NĚMECKA DOSTALA HLÍNA Z HROBU PORSCHEHO RODIČŮ
Jiří Porš byl malý kluk, když k nim domů jedné noci v roce 1963 přijela nečekaná návštěva. V tajnosti se za nimi vypravil tajemník rodiny slavného konstruktéra Ferdinanda Porscheho. Otec Jiřího Porše byl totiž vzdáleným příbuzným rodiny a potomci po konstruktérovi měli zvláštní přání.
„Chtěli si dovézt hlínu z hrobu Porscheho rodičů,“ vzpomíná Jiří Porš. Celá akce probíhala tajně. Tajemníkovi Porscheho rodiny pomáhala německá ambasáda. „Když v noci dorazil k nám, rychle jsme ukryli jeho auto u nás ve stodole. Aby na sebe neupozorňoval, nepřijel s Porsche, ale Citroenem DS. Měl píchlou gumu a já jsem poprvé v životě viděl, jak se vyměňuje kolo bez heveru díky pneumatickému pérování,“ popisuje Porš.
Jeho otec se té noci sebral a okamžitě odjel s rodinným tajemníkem na hřbitov. Jak se nečekaně zjevil, tak rychle pak i s hlínou z hrobu odjel.
„Doma jsme se o tom už nikdy nebavili. Nesměl jsem o tom nikomu říct. Bylo to takové naše tajemství,“ vzpomíná muž, který nyní žije v Hodkovicích u Liberce. Ani dnes neví, jaké přesné příbuzenské vztahy ho pojí s rodinou automobilového krále.
„Vím jen, že otec se s Ferdinandem Porsche musel dobře znát, že se stýkali.“ Moc bližšího neví. „Nejdříve se o tom nesmělo mluvit a pak už jsem se o to nezajímal,“ vysvětluje. Auta značky Porsche se mu moc líbí, ale žádné nevlastní.
