Když se začal drolit režim. Připomeňte si protesty z kulatého výročí srpnové invaze

Demonstrace 21. srpna 1988 zahájila sérii velkých protestních akcí, které vyvrcholily 17. listopadu 1989.

Demonstrace 21. srpna 1988 zahájila sérii velkých protestních akcí, které vyvrcholily 17. listopadu 1989. Zdroj: Daniel Fiřt

Demonstrace 21. srpna 1988 zahájila sérii velkých protestních akcí, které vyvrcholily 17. listopadu 1989.
Demonstrace 21. srpna 1988 zahájila sérii velkých protestních akcí, které vyvrcholily 17. listopadu 1989.
Demonstrace 21. srpna 1988 zahájila sérii velkých protestních akcí, které vyvrcholily 17. listopadu 1989.
Demonstrace 21. srpna 1988 zahájila sérii velkých protestních akcí, které vyvrcholily 17. listopadu 1989.
Demonstrace 21. srpna 1988 zahájila sérii velkých protestních akcí, které vyvrcholily 17. listopadu 1989.
53
Fotogalerie
Letošní rok je ve znamení třicátého výročí takzvané sametové revoluce, události listopadu 1989 jako by ale předznamenaly už protestní akce z léta 1988. Tehdy se podle výpovědi účastníků tehdejších událostí lidé přestávali autoritářského režimu bát, přičemž šlo o první velkou zkoušku jeho pevnosti.
 

Demonstrace k 20. výročí sovětské vojenské intervence do Československa se v Praze uskutečnila na výzvu nezávislých iniciativ České děti a Nezávislé mírové sdružení. Na Václavském náměstí se shromáždily tisíce lidí. Demonstranti požadovali odchod sovětských vojsk, zrušení cenzury, svobodné volby, propuštění politických vězňů, dodržování lidských práv, legalizaci nezávislých iniciativ a jejich přístup do sdělovacích prostředků. Přečtěte si, jak na události vzpomíná Daniel Fiřt, který se na akci vypravil jako tehdy dvacetiletý student stavební fakulty ČVUT:

Na Václavské náměstí jsme s kamarádem a fotoaparátem Practica, schovaném v igelitce, vyrazili 21. srpna 1988 hnáni zpočátku zvědavostí z toho, co se bude dít.

Přestože v té době neexistovaly sociální sítě ani mobilní telefony a demonstrace nebyla předem příliš organizovaná, sešly se na ní tisíce lidí. Cítili a chtěli vyjádřit to samé: my už se vás, soudruzi, nebojíme. Málokdo tomu asi uvěří, ale opravdu jsme se nebáli. Bylo to možná dané mou naivní klukovskou představou. Přece když v naší třídě všichni do jednoho komunisty nenávidíme, tak až vyrosteme, tak tu nebude nikdo, kdo by ten režim dál vedl. A tak jednoduše musel někdy padnout.

Lidí na demonstraci neustále přibývalo. Průvod se vydal Melantrichovou ulicí na Staroměstské náměstí. Poté se začalo skandovat „Jdeme na hrad“ a pokračovali jsme  Kaprovou ulicí na náměstí Krasnoarmějců, které se dnes jmenuje Jana Palacha.

Prohlédněte si fotogalerii:

Mezitím však tajná policie ve spolupráci s Veřejnou bezpečností zablokovala most. Zde moje fotoreportáž končí, množství estébáků a policistů v civilu i v uniformách přibývalo. Kdybych fotografoval dál, tak by nikdy nevznikl tento článek a nedochoval se jediný snímek, protože policisté kinofilmy vytrhávali z foťáků, foťáky rozbíjeli o dlažbu a vybrané lidi zatýkali a odváželi na služebnu do Bartolomějské.

Poté průvod pokračoval na Karmelitské náměstí, ale Karlův most byl již také zabarikádovaný a stejná situace se opakovala i u Národního divadla na mostu Legií, dříve 1. máje. V tu chvíli bylo všem jasné, že se na druhý břeh Vltavy nedostaneme a nezbývalo, než se vydat po Národní třídě zpět směrem na Václavák. Prakticky na stejném místě, kde došlo k zásahu proti studentské demonstraci 17. 11. 1989, již čekal kordon policistů s obušky, který demonstrující mlátil a nakládal do antonů. Smyčka se začínala pomalu stahovat.

Jen díky atletické průpravě a notné dávce štěstí se nám s kamarádem podařilo proklouznout bariérou u Nové scény a dostali jsme na památku jen pendrekem po zádech. Policejní jednotky demonstraci rozehnaly. Někteří aktivisté byli brutálně zbiti. Pozdější dokumenty uvádějí, že bylo krátkodobě zadrženo přes sto lidí, proti třinácti z nich zahájila státní moc trestní stíhání.

Jsem toho názoru, že události roku 1989, které vyvrcholily tzv. sametovou revolucí v listopadu, mají svůj počátek právě na této akci. Byla to první velká zkouška jak pro demonstrující, tak i pro zásahové jednotky, které zpočátku nebyly vůbec zorganizované, protože zřejmě nečekaly tak velké množství lidí, a tak ani neměly například připravená vodní děla. Ty policisté použili až v lednu 1989 v průběhu tzv. Palachova týdne.

ONLINE: Česko slaví 30 let svobody. Na listopad 1989 zavzpomínají Klaus i Horáček >>>