Kotůlek: Pořád si zvykám

Bývalý obránce Sigmy Olomouc oslavil čtyřicetiny ve funkci asistenta trenéra.

Jako člen týmu Sigmy Olomouc si zahrál o Pohár UEFA, je vicemistrem Evropy. Kariéru trenéra si Martin Kotůlek vyzkoušel v Holici. Před začátkem minulé sezony mu post asistenta nabídl současný kouč Sigmy Zdeněk Psotka. Čtyřicetiletý Kotůlek se podle svých slov v nové funkci stále učí.

V polovině září jste oslavil jubileum. Jak oslavy proběhly a co pro vás připravili fotbalisté Sigmy?

S rodinou a vedením klubu už jsem narozeniny oslavil, ale s klukama z týmu ještě ne, pořád na to nějak nebyl čas. Snad se nám podaří se sejít a něco podniknout teď, v době reprezentační přestávky.

Vrcholem vaší fotbalové kariéry je bezesporu stříbrná medaile z mistrovství Evropy. Na které momenty z vašeho hráčského působení ještě vzpomínáte?

Určitě na zápasy Sigmy v poháru UEFA, ať už to bylo s Realem Madrid, Juventusem nebo Marseille. Co do intenzity zážitku to možná bylo ještě lepší než Euro, protože jsem na hřišti setrval celou hrací dobu, užíval si atmosféru a cítil svůj podíl na úspěších týmu.

Jak jako bývalý reprezentant hodnotíte nezdary a aféry spojené se současnou českou jedenáctkou?

Ty aféry se mi těžko hodnotí, protože většinu informací jsem získal z novin. Pak se ke mně dostalo vyjádření druhé strany a těžko porovnávám, kde je vlastně pravda. Vůbec hráčům nezávidím ten tlak, který je na ně v současnosti vyvíjený. Teď už je to celé buď hop nebo trop. Buď získají maximum bodů a přesvědčí o své kvalitě, nebo se to nepodaří a postaví se nový mančaft.

Kromě Sigmy jste působil i v HFK Olomouc. Máte v současném trenérském zápřahu ještě čas zajít se podívat na fotbal v Holici?

Výkony holických fotbalistů samozřejmě sleduji. Jejich zápasy se mi sice často kryjí s předzápasovou přípravou Sigmy, ale když mi čas vyjde, tak se jdu podívat aspoň na kus druhého poločasu. Když to nejde, tak se aspoň doma na internetu podívám, jaký byl výsledek.

Jaké to je, vrátit se po osmi letech do Sigmy, teď už v roli asistenta trenéra?

Musím přiznat, že si na to ještě pořád nějak nedokážu zvyknout, pořád mám ještě zažitý ten hráčský režim. Někdy mi připadá, že se připravuju spíš jako hráč než jako trenér. Byl to dost razantní přechod, pořád si ještě zvykám a sbírám zkušenosti.

Jak se vám jako bývalému obránci líbí souhra stoperské dvojice Škerle-Dreksa?

Je vidět, že si spolu na hřišti dobře rozumějí. Hlavně mě těší, jak dobře se Pavel Dreksa v mužstvu uchytil, s jakou jistotou to zvládá. Ale uvidíme. Přece jen, nováček, který nemá co ztratit, hraje ve větší pohodě než zkušený hráč, na kterého je vyvíjený tlak.