Ještě loni si poutníci cestou do chrámu Panny Marie ve Křtinách na Blanensku umazali boty od bláta. Teď se do kostela dostanou po novém dlážděném chodníku. Zdejší farnost se tak chystá na velkou slávu. Letos si připomene osm set let od chvíle, kdy se tam zjevila Panna Marie. Městys kvůli tomu přes rok navštíví duchovní špičky, od brněnského biskupa Vojtěcha Cikrleho až po římského kardinála Giovanniho Coppy.
Zjevení v kaštanu
Křesťané věří, že se Matka boží v živoucí lidské podobě zjevila v květnu 1210 v rozkvetlém kaštanu. „Nestalo se to přímo ve Křtinách, ale v asi sedm kilometrů vzdálené Bukovince,“ upřesňuje farář křtinského kostela Jan Peňáz. V místě, kde viděl pocestný zjevení, je dodnes malá kaplička. Podle jiných vyprávění se na tomto místě objevila socha Panny Marie držící v levé náruči Ježíška. Věřící ji z rozkvetlého stromu tehdy sundali a přestěhovali do Křtin.
V kostele svatá soška nevydržela ani jednu noc. „Druhý den ráno byla pryč. Objevila se zase na původním místě, v rozkvetlém kaštanu v Bukovince. Věřící proto uspořádali nové procesí a sochu přenesli zpátky do Křtin. Tak se to opakovalo ještě několikrát, až kdosi řekl, že sochu musí lidé přenést kajícím se způsobem. Tedy bosí a oblečení jen do prostého roucha. Stalo se. A od té doby je Panna Marie ve Křtinách,“ vypráví farář.
Na místech zjevení Panny Marie se podle křesťanského učení mohou lidé zázračně uzdravit. Platí to i o Křtinách. „Existují písemná svědectví, která dokazují, že se zde lidé zázračně uzdravili. Do kostela přišli s holemi, ven už bez nich. Církev pak zázraky oficiálně uznala,“ tvrdí farář Peňáz. Aby byl zázrak uznaný, musí splňovat tři podmínky. „Musí se stát hned, bez viditelně cizího přičinění a musí být neměnný. To znamená, že se nemoc nevrátí,“ upozorňuje Peňáz.
Jako Lurdy
Křtiny tak připomínají francouzské poutní město Lurdy. Tam se měla Panna Marie zjevit v únoru roku 1858. Podle pověsti řekla, že je na místě zázračný pramen. I Křtiny mají z uzdravování užitek. Na konci sedmnáctého století tam služeb- ní přinesli hraběnku z Dietrichštejna po mrtvici, zpátky šla po svých. Za zázrak se štědře odvděčila. Zaplatila stavbu nového Chrámu Jména Panny Marie, který navrhl Jan Blažej Santini. Tyčí se do výšky třiasedmdesát metrů. 1. května bude mít také výročí. Uplyne 260 let od jeho slavnostního otevření.
„Křtinská svatyně je jednou z nejkrásnějších staveb. Poutník si při pohledu na její krásu říká, že by tak krásně mělo být i v jeho duši,“ říká emeritní křtinský farář Tomáš Prnka. Pro duševní potěchu chodí do křtinského kostela nespočet lidí ročně. Doufají, že jim Panna Marie pomůže. „A ona jim pomáhá. Odcházejí povzbuzení a posilnění. Vědí, že nejsou sami. Je s nimi Maria,“ zdůrazňuje Prnka.
