Překvapivý český vítěz letošního karlovarského festivalu Křižáček o poutu mezi otcem a synem zaujme víc svými uměleckými ambicemi než jejich naplněním.
Kritici hodnotící hlavní soutěž karlovarského festivalu pro Festivalový deník si vybrali za vítěze letošního Křišťálového glóbu ruskou Arytmii, jediný český zástupce Křižáček se jim naopak líbil nejméně. Diváci festivalu ve svém hlasování o nejoblíbenějším snímku posadili novinku Václava Kadrnky, autora ceněného debutu Osmdesát dopisů, až na 162. místo.
Pětičlenná hlavní porota nicméně meditativní drama ze středověku ocenila nejvýše. Dost možná za jeho nekompromisní snahu zůstat osobité a zřetelné, za umělecké ambice postavit vyprávění na dlouhých obrazech a nechat emoce pomalu růst v trpělivém, vnímavém divákovi, nejlépe takovém, jenž je sám otcem syna.
Křišťálový glóbus však automaticky neznamená, že by Václav Kadrnka ve svém druhém osobním filmovém rozmýšlení nad vztahem rodiče a dítěte dokonale uspěl. Křižáček je v současném českém filmu zjevením, které si zasluhuje spíš pozornost než ceny. Jeho stěžejní obrazy ve formátu 4:3 nemají takovou sílu, aby v nich srdce postav mohlo pořádně bít. Jeho výprava i snová bělostná vizualita působí na digitální kopii nepřesvědčivě a poněkud lacině a víc než žádoucího Vláčila a jeho Údolí včel občas evokují středověkou parodii Monty Python a Svatý grál.
Cesta mlčenlivého otce za malým synem, který mu odešel do dětské křížové výpravy, je tak lemována ne přehlídkou nádherných fresek, ale leporelem zdlouhavých scén. Ty i přes svůj tichý klid střídaný s působivou hudbou Ireny a Vojtěcha Havlových dostatečně odhalují svůj záměr. Těžší je u nich prožívat dilema rodiče vyrovnávajícího se s nevyhnutelnou budoucností ztráty dítěte, které jednou vyroste a jež už nebude možné ochránit a opatrovat.
Film inspirovaný dosud takřka neznámou, květnatější poémou Jaroslava Vrchlického Svojanovský křižáček svou vlastní lyriku pojal příliš stroze a rozvlekle. Záměrně strohý zůstává i herecký projev Karla Rodena v hlavní roli, ani za ním není vidět kýžený bohatý vnitřní svět. Domácí verze tzv. slow-cinema zůstává ve své pouti za hlubokým metafyzickým zážitkem daleko před cílem, ačkoli je obdivuhodné, že se na ni Kadrnka vydal.
Autorka je spolupracovnicí redakce
Křižáček
(drama, Česko/Slovensko/Itálie, 90 minut)
Režie: Václav Kadrnka
Hrají: Karel Roden, Aleš Bílík, Matouš John
Hodnocení: 50 %
