Četnické humoresky po deseti letech se nepovedly

Četníci z Luhačovic

Četníci z Luhačovic Zdroj: Česká televize

Četníci z Luhačovic
Četníci z Luhačovic
Martin Donutil: Táta je na mě hodný a nechává mi prostor
Četníci z Luhačvic
Četníci z Luhačvic
13
Fotogalerie

Scenáristický, kameramanský i obsahový výlet do historie se České televizi moc nepovedl. Četníci z Luhačovic nepokrytě cílí na fanoušky slavného seriálu Antonína Moskalyka.

Diváci prostřednictvím České televize znovu budou moci zavítat do první republiky. Tedy do její fiktivní televizní verze, kde je všechno téměř ideální, lidé na sebe byli hodní, pomáhali si a mluvili hezky spisovně. A sem tam se odehrál nějaký mord, který musí vyřešit parta dobrosrdečných a krásně vymydlených sympaťáků.

Seriálová novinka veřejnoprávní stanice Četníci z Luhačovic nic nepředstírá – jde o nepokrytou snahu cílit na diváky, kteří rádi vzpomínají na neexistující ideály českého národa a také měli rádi Četnické humoresky. Odlesky zdařilého seriálu Antonína Moskalyka tu divák najde. Novinka se odehrává na Moravě (tedy v tom ještě ryzejším prostředí než Praha), na místní četnické stanici žije pár jímavých postav a vztahy v okolí Luhačovic se rozvinou do několika docela poutavých detektivních linek. A vše snímá televizní kamera, která jako by od posledních Četnických humoresek (rok 2007) neprodělala nejmenší technologický posun.

Tím však spojnice končí, protože tvůrci tohoto volného pokračování přišli s několika podivnými rozhodnutími. Například postavu Hanse Geberta, bývalého šéfa strážnice za Rakouska-Uherska, hraje Pavel Zedníček.

Nic proti němu, co má hrát, hraje skvěle. Ale ten příšerný patvar němčiny a češtiny je v jeho podání dokonale nevěrohodný. Dalším problémem je poměrně úzký četnický kádr, s nímž má divák prožívat jeho radosti i strasti. Všeho všudy čtyři četníci a nějaký ten pomocný personál nenabízejí příliš široké pole pro rozvíjení hlubších delších zápletek, které by diváka nutily sledovat další epizody. Připomenout stačí, co prožívala postava Tomáše Töpfera v Četnických humoreskách. Zde nic podobně epického neprobíhá.

Ale co je nejhorší, seriál scenáristicky ustrnul někde před dvaceti a více lety. Je příliš pomalý, scény skládá zcela neinvenčně za sebe, a ačkoli je všem jasné, jak případ dopadne, tvůrci s konečným rozuzlením počkají dalších 15 minut.
Tak snad příště raději méně výletů do historie. Současnost je neméně zajímavý prostor, jak dokládají jiné a mnohem povedenější seriály České televize Svět pod hlavou či Trpaslík.