Harry Potter poosmé – jediné možné finále | E15.cz

Harry Potter poosmé – jediné možné finále

ilustrační foto
ilustrační foto
• 
ZDROJ: warner bros

Stanislav Šulc

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Dokonáno jest. Osmý díl filmové série o čaroději Harrym Potterovi vstupuje do světových kin. Končí tak jedno z největších popkulturních dobrodružství posledních desetiletí. Harry Potter a jeho přátelé se postaví Vyvítekomu a vše se uzavře v jednom ohromném eruptivním finále. Než však k tomu všemu dojde, musí se diváci prokousat několika desítkami minut filmově podprůměrné a šedivé přípravy.

Režisér David Yates byl ve velmi nezáviděníhodné situaci. Musel totiž i v závěrečném díle být až otrocky věrný
původní knižní předloze a nezpronevěřit se filmařským nápadům autorky bestselleru J. K. Rowlingové. Kvůli tomu nejnovější a zároveň poslední díl ještě více trpí nevyrovnaným tempem – někdy je děje příliš málo, poté se zase překotně žene kupředu, až divák nestíhá sledovat jednotlivé motivy. Když přijde na očekávané finále, Yatesovi se podaří vykouzlit dvě vskutku úchvatné scény. Každý si pak musí zodpovědět, zda to je málo či dostatek.

Kdo očekává nějaké experimenty s filmovým vyprávěním či hrátky se žánry, jak je namíchal ve třetím pokračování série Harry Potter a vězeň z Azkabanu režisér Alfonso Cuarón, bude zklamán. Nejnovější Potter je výrazně usedlý, působí spíše jako ilustrace knihy, kterou všichni znají. Kdo ji nečetl, snímek si napoprvé užije, protože samotné rozuzlení veškerých zápletek snímek naplní.

Na druhé straně člověk, jenž knihu četl, není členem kultu Harryho Pottera a umí jeho filmové adaptace vnímat kriticky, nebude z dění na plátně nijak překvapen. David Yates totiž natočil finále Harryho Pottera jediným možným způsobem – podle Rowlingové. Na skutečnou výsostně filmovou, osobitou, až svéhlavou adaptaci této knihy si budeme muset počkat desetiletí po autorčině smrti.

Největším kamenem úrazu snímku jsou však jeho trojrozměrné ambice. Nový Potter není ani zdaleka tak
působivý a opulentní jako Avatar, během mnoha scén odehrávajících se v noci navíc není takřka nic vidět,
protože 3D brýle již tak dost tmavý obraz ještě více ztemní.

Skoro se chce poukázat na to, že v dřevních dobách filmového média museli být herci extrémně nalíčeni a přesvíceni, aby jejich tváře vůbec zachytil nekvalitní filmový materiál. Podobně by se měli zachovat dnešní
filmaři a přestat točit scény odehrávající se v šeru.

Poslední Potter neurazil, ale ani nenadchl. To je pro závěr jedné z nejvýraznějších filmových sérií špatná vizitka.

Harry Potter a Relikvie smrti – část 2

(fantasy, Velká Británie / USA, 130 minut)
Režie: David Yates
Hrají: Daniel Radcliffe, Emma Watsonová, Rupert Grint, Maggie Smithová
Premiéra: 14. července
Hodnocení: 60 %

Nejúspěšnější filmová série překoná tržby sedm miliard dolarů

Filmové adaptace knih J. K. Rowlingové o Harrym Potterovi drží finanční rekord mezi všemi filmovými sériemi. Dnes již celkem osmi snímkům se podařilo překonat výdělky kultovních filmových řad, jako je trilogie Pán prstenů, Spider-Man, Hvězdné války, a především všech bondovek, jež do úřadování Harryho Pottera vedly. K dnešnímu dni všechny potterovské snímky podle specializovaného serveru boxofficemojo.com po celém světě utržily 6,372 miliardy dolarů.

A k tomu je třeba připočíst stále výraznější tržby z prodeje fyzických nosičů, digitálních
kopií a televizních práv. Přesto celá série ještě čeká na překonání jedné psychologické mety – žádná z jednotlivých epizod totiž celosvětově nepokořila hranici jedné miliardy dolarů. Nejblíže tomu měl hned první snímek Harry Potter a Kámen mudrců (974,7 milionu dolarů), který se navíc musel spokojit s nižší průměrnou
cenou za vstupenku, protože tehdy nebyly běžné dražší trojrozměrné projekce.

celostvětově tržby snímků o Harrym PotteroviAutor: boxofficemojo.com

Právě díky nim je na druhé příčce potterovských adaptací předposlední díl – Harry Potter a Relikvie smrti – část 1 (954,5 milionu dolarů). Závěrečný díl má předpoklady pro překonání této hranice.

U mnohých sérií, jež mají jasně daný konec, bývají poslední díly nejúspěšnější. Příkladem toho je Návrat krále, třetí díl Pána prstenů, který po celém světě utržil 1,119 miliardy dolarů a dodnes je třetím nejlépe vydělávajícím filmem historie. Leccos naznačí již výsledky premiérového víkendu.

Předchozí epizoda měla jeden z nejlepších startů vůbec – v amerických kinech utržila během otvíracího víkendu 125 milionů dolarů, ve zbylých trzích dalších 205 milionů.

Pottera se na filmová plátna pokusila převést čtveřice tvůrců

Chris Columbus

Kámen mudrců (2001)

Tajemná komnata (2002)

V době, kdy filmový svět uchvacoval Peter Jackson svou tolkienovskou trilogií Pán prstenů, přišel režisér filmu Sám doma Chris Columbus s dětsky naivními a lehce neobratnými adaptacemi prvních dvou částí proslavené knižní ságy J. K. Rowlingové. Malí hrdinové si teprve osahávali kouzelný svět Bradavic a zvykali si na kameru. Zvykli si celkem obstojně, takže Columbus možná nebyl až tak špatnou volbou, za niž je dnes téměř univerzálně označován. Je tomu tak především kvůli nezvládnutým akčním scénám a záchvěvům temnoty, která se v potterovském světě začala probouzet a pozvolna prosazovat.

Chris ColumbusAutor: profimedia.cz

Alfonso Cuarón

Vězeň z Azkabanu (2004)

Dodnes nejrozporuplněji vnímaný režisér a jeho příspěvek do filmového světa Harryho Pottera. Vynikající mexický tvůrce, na jehož kontě byl snímek Mexická jízda, natočil Vězně z Azkabanu jako výrazně temný thriller s přesahy do hororu, v němž jde teenagerským hrdinům vskutku o krky. Použil k tomu skvělý filmový jazyk, krásnou kameru a práci se světlem. Proto je jeho Vězeň z Azkabanu dodnes považován za jednoznačně nejlepší film celé série. Naopak milovníci knižní předlohy byli poněkud zklamáni, nedostali totiž úplně to, co si představovali; Cuarón byl mnohem svéhlavější a originálnější než jeho filmový předchůdce. A možná právě proto je Vězeň z Azkabanu finančně nejméně úspěšným filmem série.

Alfonso CuarónAutor: profimedia.cz

Mike Newell

Ohnivý pohár (2005)

Největší šlápnutí vedle, jehož se producenti potterovských adaptací dopustili. Mike Newell byl skvělým tvůrcem komedií, což dokazovalo jeho několik televizních filmů či parádní Čtyři svatby a jeden pohřeb. Ale na stále více se ztemňujícího Harryho Pottera Newell neměl potřebnou kvalifikaci ani průpravu. V zadání bylo používání temných odstínů a stále sofistikovanějších digitálních triků, o což se Newell pokoušel, to mu upřít nešlo. Ale ve výsledku v jeho díle většina atrakcí a triků nefunguje. Po výrazně originálním přístupu Alfonse Cuaróna představoval Newell návrat k rutině. A to se v případě Harryho Pottera nemělo stát, nač nakonec doplatil právě Newell, protože již žádný další díl nenatočil.

Mike NewellAutor: profimedia.cz

David Yates

Fénixův řád (2007)

Princ dvojí krve (2009)

Relikvie smrti 1 a 2 (2010–2011)

S příchodem Davida Yatese na režisérskou stoličku lze vysledovat vznik harrypotterovského filmařského stylu. Přinejmenším ve svých prvních dvou adaptacích Yates dokázal stoprocentně respektovat předlohu, zároveň ji ilustrovat celkem přesvědčivým filmovým jazykem. Kde měly být v popředí vztahy mezi hlavními aktéry, kouzlil Yates scény jako z dobrých rodinných filmů. Během okamžiku však dokázal přejít do efektních snových snů plných porušené perspektivy a podivného střihu nebo do temných, až hororových vizí. Finanční výsledky jeho snímků dokazují, že to zabralo na milovníky předloh i klasických filmových diváků.

David YatesAutor: profimedia.cz

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video