Nemusím bojovat s image padoucha, říká slavný dánský herec Mads Mikkelsen

Mezinárodní hvězda. Mikkelsen si zahrál padoucha v bondovce Casino Royale, v nejnovější adaptaci Tří mušketýrů či v Souboji Titánů

Mezinárodní hvězda. Mikkelsen si zahrál padoucha v bondovce Casino Royale, v nejnovější adaptaci Tří mušketýrů či v Souboji Titánů Zdroj: isifa

Role padoucha v bondovce Casino Royale z něj udělala mezinárodní hvězdu, ale Mads Mikkelsen už předtím patřil k nejobsazovanějším (a nejoblíbenějším) dánským hercům. V novince Královská aféra, natáčené i v Česku a oceněné na letošním Berlinale, dostal roli slavné postavy dánské historie. Doktora Johanna Struenseeho, který si kolem roku 1770 tak podmanil královský pár, že chvíli prakticky vládl státu.

„Tento příběh patří k nejznámějším v zemi. Nemáme tedy tak dramatickou historii jako Britové, ale pár epizod v našich dějinách vyvstává a tohle je jedna z nich,“ říká charizmatický herec.

* E15: Jak moc se film drží historie?

Co se týče detailů a postav, tam jsme toho samozřejmě spoustu přidali. Rozhodně nedáváme lekci z dějepisu. Chtěli jsme udržet historickou perspektivu a chovat se k historii s respektem, protože ti lidé opravdu žili. Ale zároveň jsme to chtěli natočit současně, co se týče emocí, aby v tom dramatu diváci poznali i sebe. Jsem si třeba jistý, že v té době by muž neprojevoval tolik lásky k dítěti, možná ani k ženě. Ale takový odstup bychom dneska nechápali, a kdybychom to tak natočili, nefungovalo by to.

* E15: Četl jste kvůli filmu historické knihy?

Ano, ale i u historických knih si musíte uvědomit, že je napsal někdo s názorem. Není v nich pravda. Třeba popis krále Kristiána. Některým se zdál okouzlující, šarmantní, kultivovaný, jiným jako naprosto zničený blázen. V něčem nás literatura inspirovala. Třeba deníky a dopisy královny pro nás byly důkazem, že spojení mezi mnou a královnou nebylo politické, že tam existovala silná láska. Zato fyzickým popisem mé postavy, že byl malý a těžký, jsme se neřídili.

* E15: Co si myslíte o své postavě králova německého doktora?

V současnosti je považovaný spíše za hrdinu, před tím se ale na něj určitě dívalo jako na zrádce, který chtěl ukrást dánskou korunu. Pro mě to je jasný idealista, jenž si v pozadí píše filozofické myšlenky, není revolucionář. Jakmile dostane práci u dvora, začne stoupat po společenském žebříčku, zamiluje se do královny a také do krále, jenž mu připadá jako fantastický mladík s kvalitami, které nikdo nevidí. Začne mu radit, aby se král změnil a víc se chopil kontroly. A za chvíli si řekne, proč by mu měli našeptávat jiní, proč ne já? A jako všichni dobří idealisti se stane tím, koho na začátku nenáviděl.

* E15: Proč se v Dánsku víc netočí podobné kostýmní filmy?

Všechno přichází ve vlnách. Dánsko se ocitlo na mapě díky hnutí Dogma a to samozřejmě dobovým filmům nepřálo. Navíc dobové filmy jsou velmi drahé a my jsme malá země, na takový film potřebujeme spolupracovat s jinými státy.

* E15: Vy jste v Dogma filmech příliš neúčinkoval. Co si tom období myslíte?

Natočil jsem jeden Dogma film a řekl bych i pár Dogma filmů, ještě než se tomu říkalo Dogma, v tom smyslu, že jsme neměli peníze a jen tu rock’n’rollovou energii. Toto období bylo plné takové energie, soustředění a intenzity. Proto bylo pro dánský film i herce velmi obohacující. Ale jsem také moc rád, že jsme se už otevřeli i jinému stylu. Kostýmní drama jako tohle pro mě bylo něco nového.

* E15: V kostýmních filmech jste ale už hrál.

Ano, ale to byly spíš akční filmy, jako Král Artuš. Filmy, které jsem chtěl natočit, než budu moc starý.

* E15: Král Artuš byl váš první velký mezinárodní film, ale víc vás ve světě proslavilo až Casino Royale, kde jste hrál protivníka Jamese Bonda. Bojoval jste po něm s image padoucha?

Nezdá se mi, že bych musel. Casino Royale je velký film a lidi mě s ním identifikují, ale natočil jsem řadu jiných snímků a nikdy jsem se nebál, že bych byl ve škatulce.

* E15: Zajímá vás dál práce v Hollywoodu?

Pouze v Hollywoodu – to se nikdy nestane. Také v Holllywoodu – to ano. V Dánsku se točí tak osmnáct filmů za rok, jestli jsem v jednom z nich, je to moc. Takže pokud se otevřou nějaké dveře někam jinam, je to fantastické. Pokorně očekávám, co přijde. Ale to zase neznamená, že na všechno kývnu. Jen moc mi nezáleží, kde co bude.

* E15: Máte vysněnou roli?

Jako malý jsem chtěl být Bruce Lee, ale to už je asi pasé. Jinak o rolích nesním. Sním o setkáních s lidmi s fantastickými nápady, kteří mě budou inspirovat.

* E15: Bruce Lee nejste, ale aspoň jste rytíř, na kterého vás pasovala dánská královna.

Ano, pasovala mě před tímto filmem, možná to teď vezme zpátky. Jsem rytíř, doslova „ten, co jezdí na koni“, což nedělám. Z mého manažera je teď malý panoš. My Dánové máme k našemu dvoru zvláštní vztah. Máme je rádi. Jsou z masa a krve, snaží se vyvíjet, ale pořád mají respekt za to, co reprezentují, i u ultra levičáků. A vydělávají zemi mnohem víc peněz, než kolik ji stojí. Královna pracuje nonstop, potřásá rukama, otvírá továrny na boty. Asiati omdlévají, když k nim přijde tahle pohádka a když si vezmete, kolik lidí je v Asii, jsem si jistý, že nám tam královská rodina pomůže prodat spoustu bot. Navíc něco na nich nám připadá roztomilé a solidní, i když nemají opravdovou moc. Během toho pasování jsem byl velmi hrdý. Jako malý školák, co se stává rytířem, bylo to divné. Ale moc na to nemyslím, protože ten řád nemám dovoleno nosit, pokud nejsem zrovna s královnou, a ona mi každý týden nevolá. Ale mám ho v krabičce.

* E15: Vy také musíte potřást hodně rukou. Máte rád propagaci filmů?

Rozhodně. Nemám ji rád, jen když nejsem hrdý na to, co jsme udělali.

* E15: To se stalo?

Ano, párkrát, kdy jsem nemohl hlouběji prozkoumat postavu, protože ten film byl, co byl. Nevadí mi takové snímky, pokud víme, co děláme, třeba zábavnou rodinnou podívanou. Když mi bylo osm, nekoukal jsem na francouzské a italské artové filmy. Díval jsem se na lidi, co se na lodích propichovali meči. Jako dítě jsem nesnil, že budu herec, chtěl jsem být pirát. Takže ta šance, že vám postaví loď, dají meč a řeknou: teď se jděte zabít, a zaplatí vám za to! Jak bych to vyjádřil. Je to také hraní. Nechtěl bych to dělat pořád, ale jednou za čas to je supercool. Autorka je spolupracovnicí redakce