Olmo Omerzu: Další film natočím v Praze a na moři

Olmo Omerzu

Olmo Omerzu Zdroj: cinemart

Na letošním Berlinale čeština zazněla jen díky snímku Příliš mladá noc, v němž se dva dvanáctiletí kluci stanou svědky jednoho nejednoznačného milostného trojúhelníku dospělých. Celovečerní debut Slovince Olma Omerza, který minulý čtvrtek vstoupil do české distribuce, na festivalu zaujal.

A známý časopis Hollywood Reporter mu otiskl pozitivní recenzi. „Je skvělé, když v něm kritika vůbec vyjde, a naše byla navíc dobrá. Díky ní se ozvali další zahraniční novináři, kteří chtěli film vidět,“ říká Olmo Omerzu.

* E15: Hollywood Reporter Příliš mladou noc popsal jako film o ztrátě nevinnosti dětí. Souhlasíte s tím?

Mně šlo nejvíc o téma hry o moc v milostných vztazích. Chtěl jsem, aby divák přemýšlel, jestli se v takových vztazích dá mluvit o lásce, nebo jde o to toho druhého vlastnit. Nechtěl jsem, aby to byl film o dětech vyprávěný z pohledu dětí. Díky tomu, že se kluci ocitnou v takové problematické situaci, můžeme si jejich prostřednictvím všímat věcí, kterých bychom si jinak nevšimli.

* E15: Příliš mladá noc je váš absolventský film. Ty se běžně posílají na nestudentské festivaly?

Ono jich na FAMU ani moc nevzniká. Naposledy Zoufalci. Bál jsem se, že Příliš mladá noc dostane nálepku absolventského filmu, co by se ještě neměl brát vážně. Takže nás moc potěšilo, že ho na Berlinale vybrali. Jinak film vznikl z velké části mimo školu, v koprodukci dvou zemí.

* E15: Cítíte se po skončení FAMU jako hotový filmař?

To nevím. Necítím, že by se něco změnilo, ale stoprocentně si člověk díky natáčení filmu jako Příliš mladá noc ujistí určité věci. Získá větší sebevědomí, zkušenosti. Ví, co funguje a co ne. I to, že jsem mohl střihat tak dlouho, jak jsem chtěl, byla podstatná zkušenost.

* E15: Scénář prý vznikal jen krátce před natáčením.

Ano, času moc nebylo, ale věřil jsem, že ve scénáři není nějaký zásadní problém, takže jsem se nestresoval, že bych točil něco nehotového. Navíc já rád zkouším s herci. To je fáze, kdy je scénář otevřený a může se do něj zasahovat. Při natáčení už není moc prostoru na improvizaci. Příprava je hrozně podstatná a taky mě baví. Vnímám ji jako divadelní zkoušení, že se něco objevuje v rámci procesu.

* E15: Jak dlouho jste zkoušeli?

Různě. Všichni bychom chtěli zkoušet déle, ale herci (Martin Pechlát a Jiří Černý – pozn. aut.) hráli poslední sezonu v Divadle Komedie a měli málo času. Natáčeli jsme v ateliéru po nocích, herci měli přes den zkoušky v divadle, večer hráli a pak šli natáčet, spali jen pár hodin. Byl jsem nadšený, jak moc se filmu obětovali. Ale u dalšího projektu bych si rád dovolil lepší podmínky.

* E15: Pocházíte ze Slovinska. Proč jste chtěl studovat českou FAMU?

V bývalé Jugoslávii je spousta generací, které tam studovaly, FAMU má velice dobrou pověst. Ve Slovinsku existuje filmová škola a filmy, které tam vznikají, jsou i dobré, ale vadilo mi, že ještě nedávno se u nás studovala jenom filmová režie a ne další obory. Režiséři pak vždy spolupracovali s profesionály. Na FAMU se mi líbilo, že všechno dělají studenti. Člověk může zjistit, jak je kompatibilní s různými lidmi, a filmy jsou tím pádem často odvážnější. Profesionálové mívají pocit, že vědí, jak je to správně, a už je nezajímá jiný způsob natáčení.

* E15: Znamená to, že z vás bude český režisér?

To pro mne není zas tak podstatné. Můj další film se bude odehrávat v Praze a na moři. Dokážu si představit, že jednou dostanu nápad na příběh z Lublaně. Ale vždycky vidím jenom ten další film.

Autorka je spolupracovnicí redakce