Recenze: Kryl jako nezvykle civilní literát
Nakladatelství Torst vydalo jako další díl spisů Karla Kryla kompletní soubor jeho próz.
Výsostný písničkář a jeden ze symbolů opozice vůči předchozímu totalitnímu komunistickému režimu Karel Kryl se do historie zapsal především svými protestsongy v čele s kultovní písní Bratříčku, zavírej vrátka. Od mládí ale přitom nejen skládal a hrál na kytaru, ale psával i prózu, jejíž první souborné vydání připravilo nakladatelství Torst.
Kryl písničkář byl mistrem ironie, sarkasmu, politického aktivismu i romantických a poetických metafor, které mu jako jednomu z mála mužů a žen s kytarou na pó diu vynesly zařazení do kategorie „svědomí národa“.
Komplet pěti desítek textů – od dvouodstavcových zamyšlení po dvousetstránkovou autobiografickou novelu Člověk – ale ukazuje Kryla ve zcela jiné poloze.
První tři povídky, které jako jediné vznikly v Československu ještě před emigrací, jej představují jako autora zachycujícího poezii všedního dne konce šedesátých let, v nichž není o politice a totalitě ani slovo.
Další texty mají podobu fejetonů, bajek, pohádek a povídek na nejrůznější témata psaná ve velké míře rovněž téměř poklidným tónem, které mají k burcování národa a protestsongům velice daleko, což však nijak nesnižuje jejich hodnotu.
V textech kromě tradičního, často ironického přemítání o věčném boji se svědomím, snaze vyrovnat se s tlakem cenzorů a dalších nástrojů totalitní moci či s nespravedlnostmi okolního světa tak řeší i „nekrylovsky“ docela obyčejné věci.
Jeden z fejetonů tak rozpráví o kamnech, jiný o sbírání hřibů, třetí pak o shánění vánočních dárků či třeba o utrpení, které jako autor každoročně absolvuje ve snaze vymyslet originální vánoční fejeton do vysílání Svobodné Evropy, kde měl léta svůj pořad. Ostatně řada textů v knize vznikla původně právě pro rozhlas.
Polovinu celého souboru pak tvoří autobiografická próza Člověk, v níž konfrontuje svá mladá léta v Československu před nástupem na vojnu a první léta exilu. Text, který se ve své době nedočkal zvláštního uznání, je ale nyní s odstupem let cennou sondou do Krylova života.
V případě Krylových próz se nejedná o břitkou satiru a ironii jako v případě jeho písní. Nejsou ani typickou beletrií v podobě popisu zcela fiktivního světa a postav. Pro poznání autora, jenž má jako každý talentovaný umělec mnoho tváří, jsou však velmi cenným zdrojem.
Karel Kryl: Prózy
Vydal: Torst
Hodnocení: 70 %
