Recenze: Pestré dějiny zahraničních filmů

Šéf Studia Barrandov Petr Tichý

Šéf Studia Barrandov Petr Tichý Zdroj: Anna Vackova, E15

Sbírka kostýmů Barrandov Studio
Sbírka kostýmů Barrandov Studio
Hlavní budova Barrandov Studio
Požár kulis na Barrandově.
Požár kulis na Barrandově.
7
Fotogalerie

Když před několika lety začal prestižní časopis Variety vydávat jako přílohu magazíny věnované jednotlivým filmovým studiím, jako první mimoamerické si vybral pražský Barrandov. Bylo to potvrzením toho, že studia opět po zavedení filmových pobídek v Česku před sedmi lety lákají zahraniční filmaře v čele s těmi americkými ve velkém.

Filmaři z cizích zemí jsou přitom se studii na kopci nad Vltavou spojeni téměř od jejich počátků. Není divu, že filmový historik Pavel Jiras, pro kterého je Barrandov srdeční záležitostí, se rozhodl právě těmto produkcím věnovat samostatnou a notně výpravnou knihu nazvanou Barrandov a zahraniční film: 1934 – současnost.

Barrandovská studia začala stavět společnost AB Miloše Havla a Julia Schmitta v roce 1931 a již v lednu 1933 mohli filmaři spustit první klapku. Hned rok nato vznikl první film v zahraniční koprodukci Volha v plamenech.

A pak už si zahraniční filmaři podávali vrata od ateliérů každoročně, z východu i ze západu, s ohledem na politickou situaci a někdy i bez ohledu na ni, jako v případě „zápaďáckého“ Amadea Miloše Formana. Jiras na čtyřech stech stranách věnuje pozornost desítkám snímků a seriálům od toho prvního až po letošní desetidílný hraný dokument Einstein pro National Geographic.

Obsáhlá publikace ovšem není encyklopedií a autor rozhodně nepopsal a snad ani nemohl popsat všechny zahraniční snímky a seriály, které na Barrandově a za pomoci tamních lidí vznikly. Hlavní roli výpravné publikace tvoří stejně jako u předchozích Jirasových knih nepřeberné množství originálních a pozoruhodných fotografií – z natáčení, z příprav kulis i samotných filmů.

Fotografie nabízejí defilé hereckých a režisérských hvězd, které se po studiích procházely, a jsou jich desítky. Ještě zajímavější jsou však fotografie ilustrující stavby často složitých kulis – středověkých i novodobých paláců a domů, kostelů či rovnou celých ulic a náměstí – dokládající umění barrandovských architektů a techniků, které bezesporu hraje v rozhodování zahraničních producentů svou roli.

Pavel Jiras je s barrandovskými studii bytostně spjat několik desítek let a je to znát na někdy až nekritickém obdivu k práci tamních lidí. To ale nic nemění na tom, že výpravná exkurze po zahraničních produkcích na kopci nad Vltavou je dalším z logických střípků do mapování téměř devadesátileté historie studií, která Česko proslavila po celém světě neméně jako někteří čeští filmaři.

Pavel Jiras:Barrandov a zahraniční film

Vydal: Knižní klub
Hodnocení: 80 %