Jak přežít odloučení nebo neopětovanou lásku? Dejte si čokoládu. Radí to odborník na jedy Jiří Patočka, hostující profesor Jihočeské univerzity.
Jako kokain může na někoho zapůsobit už jen pouhý pohled na fotografii milovaného člověka. Drogy totiž mají s láskou hodně společného. Lidé to pociťují hlavně na jaře. Komu se city nehodí, může se vymluvit na to, že láska je jenom chemie. Romantika jarního období ho pak možná ponechá v naprostém klidu.
Proč býváme na jaře tak zjitření?
Jaro je nejvýhodnější dobou pro narození mláďat. Zvířata mají nejvíc času mláďata vychovat a vykrmit, protože nastalo období tepla, světla i dostatku potravy. I když je člověk živočich, který nemá sexuální aktivitu spojenou s určitým obdobím či s plozením, potřeba mít partnera s rozmnožováním souvisí.
Ale lidé se zamilovávají i tehdy, když nemají rozmnožování vůbec v plánu.
Láska, touha i vzrušení – to vše se odvíjí od produkce chemických látek v našem těle a jejich účinků. Člověk se sice vyčlenil z říše zvířat, ale mnohé na něho působí úplně stejně. Lidem připadá divné, že by se dala láska zjednodušit na působení nějakých chemikálií. Ale tak to opravdu funguje.
Sveďme to tedy na chemii, aspoň máme alibi. Můžete popsat, co se v člověku děje, když spatří někoho, kdo se mu líbí?
Mozek vyhodnotí informace a pokud dojde k závěru, že je partner přitažlivý, aktivuje se malá, ale důležitá oblast mozku zvaná hypotalamus. Ta předá signál do kůry nadledvin a ty pak vyplaví do těla adrenalin. Vzápětí se v mozku začne uvolňovat řada dalších chemických substancí, zejména fenylethylamin, dopamin a noradrenalin, které fungují jako hormony radosti a slasti. Dostaví se pocit euforie a zmatenosti. Zrychlí se tep, začnou se potit ruce. Do hry vstupují také endorfiny, což jsou látky, působící jako morfin. Snižují práh bolesti a vyvolávají pocit uspokojení se sebou samým.
A čím to je, že ty chvíle provází tak obrovský příliv energie?
Myslím, že za to může adrenalin. Je to hormon, který se vyplavuje při stresových situacích, abychom dokázali mobilizovat síly. Připravuje naše tělo k co největšímu fyzickému výkonu, abychom zvládli útěk nebo útok. Pračlověk ho potřeboval, když musel co nejrychleji utíkat před zvířetem, nebo se s ním utkat.
Na tom jsou založené adrenalinové sporty?
Ano, člověk při nich nepřekonává rekordy a limity, nýbrž sám sebe – strach o své zdraví a život. Když to dokáže, vyplaví se hormony štěstí, čímž zažívá uvolnění, euforii a posiluje své sebevědomí. Někdy až za mez rozumného chování.
Hormony štěstí souvisejí i s láskou?
Samozřejmě. Uvolňují se ve stavu blaženosti nebo uspokojení. Dlouho vědci nemohli přijít na to, co je spouští, až v sedmdesátých letech minulého století objevili látku zvanou anandamid. Měl na tom podíl i český chemik Lumír O. Hanuš. Název je odvozený ze sanskrtského slova ananda, což znamená blaženost. Anandamid si vyrábí samotný mozek a jeho vliv na psychiku je stejný jako účinek tetrahydrokannabinolu, účinné látky marihuany.
Existuje i hormon lásky?
Jmenuje se oxytocin a pomáhá navodit pocity věrnosti a vzájemnosti, jako je porod, kojení a sexuální vyvrcholení. Zdá se, že pracuje ve spojení s endorfiny, což jsou přirozené tělesné opiáty. Oxytocin vyvolává puzení k vytváření sociálních vazeb, zatímco opiáty zajišťují hřejivý pocit, který zakoušíme v blízkosti milovaných osob. Všechny tyto chemické látky jsou přirozené drogy.
A jsme u té závislosti, kterou láska vyvolává. Právě tak jako drogy.
Ano, drogy a láska mají hodně společného, včetně abstinenčních příznaků. Biochemické pochody, které se odehrávají v mozku třeba jen při pohledu na fotografii milované osoby, připomínají mozkovou činnost lidí pod vlivem kokainu. Není totiž žádný zásadní rozdíl mezi drogou, kterou si organismus sám vyrábí, a drogou, kterou dostane zvenčí. Podobně jako narkoman pociťuje závislost na heroinu, zamilovaný člověk začíná být závislý na fenylethylaminu, který jeho mozek vyrábí v přítomnosti milované osoby. Pokud ho nedostane, je nervózní, nejí, nespí a nic jej nebaví. Touží po jediném: Setkat se znovu s milovanou osobou, protože to mu zajistí novou dávku této podivuhodné substance.
Už jste vyjmenoval tolik chemikálií, že bychom si mohli zařídit laboratoř. Začněme tedy servírovat protijedy. Čím zahnat touhu, když schází opětovaný cit?
Některé látky, které láska vyvolává, jsou obsažené v kakaových bobech. Díky tomu čokoláda funguje jako droga a existuje na ni i určitá závislost. Je v ní obsažený právě ten fenylethylamin. Nejúčinnější je čokoláda jako nápoj nebo krém. Těžkosti života nám ale v podstatě pomáhá překonávat jakékoli jídlo, zejména sladké. Cukry jsou zdrojem rychlé energie a někteří lidé říkají, že sladké jim pomáhá vyrovnávat nenaplněné touhy po lásce. To je asi důvod, proč přibývají na váze víc, než je jim příjemné.
A jak zahojit zlomené srdce?
Třeba vědomím, že srdce není nic jiného než pumpa, která čerpá krev do našeho těla a rozvádí živiny. Na lásce zřejmě nemá žádný podíl.
Tomu nevěřím. Vás nikdy nebolelo srdce?
Ale to si asi jen sugerujeme, že nás kvůli lásce bolí srdce. Přišli s tím staří Římané, kteří věřili, že srdce je místem citu a ovládá člověka. Od té doby je symbolem lásky. Moderní lékařství však při prvních pitvách prokázalo něco jiného: vše důležité se odehrává v mozku. Láska je sice rozumem těžko ovlivnitelná, ale člověk je tvor, který se dokáže ovládat. Je k tomu, aby své pudy potlačoval a nepodléhal jim, vychovávaný. Ale někdy to nezvládne, byť je trénovaný sebelépe. A to je dobře.
Toxikolog Jiří Patočka (*1939)
Studia: chemie a fyzika na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně, biochemie na Ústavu organické chemie a biochemie v ČSAV v Praze. Má tituly prof. RNDr., DrSc.
Pracoval na Vojenské lékařské akademii v Hradci Králové, je emeritním profesorem Univerzity obrany v Brně a nyní dojíždí z východních Čech vyučovat toxikologii na zdravotně sociální fakultu Jihočeské univerzity.
Je ženatý, s manželkou lékařkou má tři děti. Webová stránka: www.toxicology.cz
