Laura Carmichael: V minulosti bych žít nechtěla
I když kvůli populárnímu seriálu nemá moc času na jiné projekty, osmadvacetiletá Angličanka Laura Carmichael nechce být uvězněná v korzetu jedné role. Mihla se v thrilleru Jeden musí z kola ven, zahrála si na londýnském jevišti v Čechovově Strýčku Váňovi a letos se objevuje v novém zpracování Paní Bovaryové, ač jen v malé roli služky. „Scénář byl krásný a na natáčení se sešla skvělá společnost herců. Stále mi připadá, že jsem na začátku kariéry a od dobrých herců se mohu hodně naučit,“ prozrazuje herečka.
E15: Máte Flaubertovu Paní Bovaryovou ráda?
Mám. Četla jsem ji tedy až kvůli tomuto filmu, potom, co jsem přečetla scénář. Ale moje sestra je velká fanynka Paní Bovaryové a byla nadšená, že v ní hraju. Ta kniha se skvěle čte a hodně toho nabízí, chápu, proč ji lidi chtějí pořád adaptovat. Také jsem si uvědomovala, jak krásně bude osud paní Bovaryové ve filmu vypadat a jak všechny ty kostýmy a lokace pomohou převyprávět její posun od skromné manželky vesnického doktora. Je to srdceryvný a vizuální příběh.
E15: Existuje nějaký oblíbený román, v jehož adaptaci byste si chtěla zahrát?
Spoustu a většinou už byly zadaptovány do skvělých filmů. Vždycky jsem třeba milovala Janu Eyrovou, kterou před pár lety tak skvěle hrála Mia Wasikowská (zároveň představitelka nové Paní Bovaryové – pozn. red.). Nedávno jsem poprvé četla Mrtvou a živou od Daphne du Maurierové a slyšela jsem, že podle ní chtějí natočit nový film. Tam jsou úžasné postavy.
E15: Co si myslíte o Emmě Bovaryové? Ne všichni tuto postavu mají rádi.
Je zajímavé pozorovat, jak ji každá adaptace čte jinak. Myslím, že naše režisérka Sophie Barthesová chtěla přednést pohled, který je méně tvrdý a odsuzující, i když Emma nepopiratelně učiní morálně pochybná a sobecká rozhodnutí. Ale z moderní perspektivy se můžeme podívat na její volby spíš jako na nedostatek voleb, který jako žena tehdy měla, když skončila někde na vsi. My si dnes můžeme svobodně vybrat a dělat si, co chceme, ale Emma uvízla a jen čekala, až se něco stane. Přitom toužila po vzrušení a romanci, a tak se bouřila. Až moc. Chtěli jsme se na její v podstatě historické drama podívat dnešníma očima a možná ji tak o něco víc pochopit.
E15: Postava Lady Edith v seriálu Panství Downton, kterou hrajete už pět let, žije také v minulosti, na začátku 20. století. Oceňujete díky těmto rolím o to víc, v jaké době jste se narodila?
Naprosto. V souvislosti s Downtonem se mě řada lidí ptá, jestli bych chtěla žít v jeho době. A já vždycky říkám, že absolutně ne. Jsem velmi vděčná za časy, v nichž žijeme. Ale pro dnešní ženy je zajímavé podívat se do minulosti a uvědomit si, jak se věci změnily. I když jsme pořád ještě všeho nedosáhly, můžeme ocenit, kam jsme až došly. Zvlášť ženy mé generace, které jsou stále něčím frustrovány. Právě to může být tak přitažlivé na kostýmních dramatech.
E15: Kolik času v roce vlastně máte na jiné projekty, než je Panství Downton?
Zhruba půl roku máme volno. Ovšem do toho patří i propagace a vánoční svátky a prázdniny, takže to vždycky rychle uteče. Ale brzy budu natáčet další film, moderní komedii. To bude docela změna.
E15: Panství Downton je mimořádně populární seriál. Poznávají vás lidi na ulici?
Naštěstí si mě moc nevšímají. Pro ostatní to je asi odlišné, ale já v Panství vypadám celkem jinak, nosím paruku, navíc v běžném životě nejsem každý den tak vystrojená.
E15: Dostáváte hodně pracovních nabídek podobných roli Lady Edith?
Ani ne. Víte, herci se toho bojí, ale castingoví režiséři nechtějí, aby si o nich ostatní mysleli, že jsou líní. A myslím, že ani režiséři nechtějí něco opakovat. Ani Sophie Barthesová neřekla, najměte mi tu holku z kostýmního dramatu. Navíc v Paní Bovaryové hraju služku.
E15: Edith je v Panství takový otloukánek, nemá štěstí v lásce, teď navíc porodila nemanželské dítě. Nejste už otrávená tím, jak často musí být nešťastná?
Ovšem zase mám tím pádem na hraní docela dobré zápletky. Ale ano, Edith moc trpí a už scenáristu Juliana Fellowese kvůli tomu otravujeme, takže myslím, že se to změní.
