Most / Světoznámý sci-fi román Johna Wyndhama Den trifidů inspiroval pracovníky Občanského sdružení Mosty. Jeho odborníci se snaží pomoci dětem, kterým hrozí, že za své chování půjdou do polepšovny.
Děj příběhu se odvíjí od katastrofy, která postihne většinu lidí na celém světě. Kromě několika jedinců všichni oslepnou. Celou situaci komplikují trifidi, rostliny, které zásahem svých chapadel člověka zabijí. Jsou inteligentní a situaci, která lidstvo postihla, rychle pochopí. Osud lidského pokolení tak závisí na těch, kteří katastrofě ušli. Ostatní, co nevidí, jsou na nich absolutně závislí.
A právě naprostá důvěra slepého k člověku, který je jediným pojítkem se světem, je ozdravnou cestou pošlapaných lidských vztahů. To je důvod, proč odborníci zvolili zážitkovou hru spojenou s románem.
Hrdá dcera
Na víkendovém pobytu rodičů s dětmi na Klínech, který sdružení pořádalo v rámci terapie, se do role slepců dostali dospělí. A děti byly těmi, kdo mohly dát rodičům jedinou oporu. Beze slov. „Ze začátku jsem měla pocit dobrý. Ale když prolézali oknem, dostal jsem strach. Nesměli jsme nic říct. Rodiče s páskou přes oči a helmou na hlavě šli za sebou po obtížné trase a my jsme jim mohli třeba jen zvednout nohu, aby nezakopli. Nakonec jsem byla pyšná, že to máma zvládla,“ vypráví dvanáctiletá Kristýna Vaňková. Na pobyt přijela se svojí matkou.
Na scestí se dívka dostala poté, co začala chodit do party, která ji ovládla. Místo do školy šla ven. Začala se dostávat do konfliktů s jinými vrstevníky. „Vyhrožovala jsem kamarádce, že ji zbiju,“ řekla Vaňková. Násilné chování ji přivedlo do Střediska výchovné péče. Odtud ji nasměrovali do sdružení Mosty.
Manažerka projektu Raddar Kateřina Malá upřesnila, že dívka začala do sdružení docházet už s jinými potížemi. „K nám přišla s maminkou. Měly problémy ve vzájemném vztahu,“ dodala Malá.
Hledání důvěry
Terapii nepodstupuje jen dcera, ale i matka. „Týna chodila za školu, domů přišla třeba o tři hodiny později nebo nepřišla vůbec,“ vzpomíná maminka Jana Vaňková. Podle ní ale chyba není jen v dceři. „Řešila jsem problémy tím, že jsem jen křičela a brečela, a to situaci jen zhoršovalo,“ dodává Jana Vaňková. Pobyt na Klínech s dcerou i s ní udělal divy. Krizové situace se dnes snaží zhluboka vydýchat. „Rozebírali jsme s lektorem emoční inteligence různé situace a pak si je zkoušeli,“ říká žena. Podle Jany Vaňkové bylo důležité, že se v Klínech setkali lidé s rozdílnými a často tragickými osudy a mohli srovnávat.„Myslím, že na tebe hodně zapůsobilo, když ti jedna dívka řekla, že jí maminka umřela a ty se dokážech chovat ke mně tak ošklivě,“ poznamenala k dceři Vaňková.
