Léčivá voda a bahno. Lázeňskou tradici má i Královéhradecký kraj | E15.cz

Léčivá voda a bahno. Lázeňskou tradici má i Královéhradecký kraj

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn

Lázeňství má v Královéhradeckém kraji dlouholetou tradici. Lázní ve městě i v okolí bylo v minulosti mnohem více než dnes.

Milovníci lázeňských kúr ještě na začátku dvacátého století nemuseli z Královéhradeckého kraje nikam daleko cestovat. Kromě léčebných lázní, které v kraji stále fungují, tu byla celá řada dalších menších zařízení. Ta vznikala v devatenáctém století u mineralizovaných pramenů na mnoha místech a tehdy byla známá jako takzvané módní lázně.

V některých byly i příjemné bahenní koupele. Třeba jen v Hradci Králové a nejbližším okolí jich bylo několik. Ještě před druhou světovou válkou skoro všechny zanikly a lze se o nich dočíst už jen v kronikách či v pamětech svědků tehdejší doby.

V současné době jsou v Královéhradeckém kraji v provozu troje známé léčebné lázně -Velichovky, Bělohrad a Janské Lázně - a několik dalších menších zařízení. Ta však přímo nesouvisí s léčivými prameny. Je v nich možné si odpočinout a využít nabídek různých relaxačních programů.

Královéhradecký kraj nepatří počtem lázní k české špičce, svoji ztrátu například na Karlovarský kraj ale může brzy stáhnout.

Může k tomu přispět obnova léčebných lázní v Náchodě-Bělovsi, které prosluly mimo jiné i minerální vodou Ida. Tyto lázně s bohatou historií nepřežily bouřlivá devadesátá léta.

Návrat Bělovsi?

Letos v říjnu pražský arcibiskup Dominik Duka požehnal obnovenému prameníku minerálky Ida v někdejších běloveských lázních. Lze to chápat i jako symbolický začátek obnovy zchátralého areálu lázní, které v polovině devadesátých let minulého století zkrachovaly.

Vedení náchodské radnice totiž už s majiteli chátrajících lázní jedná o odkoupení. Pokud se vedení Náchoda podaří se současnými majiteli na odkoupení lázní skutečně dohodnout a resort obnovit, bude to další atraktivní turistický cíl v severní části Královéhradeckého kraje.

„Věřím, že se lázně v Náchodě-Bělovsi podaří obnovit. Rekonstrukce prameníku zapadá do naší snahy obnovit lázeňství ve městě,“ řekl náchodský místostarosta Tomáš Šubert.

Tradice lázeňství v Bělovsi sahá až do začátku devatenáctého století. O léčivých účincích pramenité vody v Bělovsi se už ale vědělo mnohem dříve. Během třicetileté války si prý běloveskou minerální vodu nechával posílat i Albrecht z Valdštejna. Za první republiky se tam léčil revmatismus, dna, ischias nebo ženské choroby.

Běloves doslova žila turistickým ruchem. Hodně majitelů rodinných domů v okolí nabízelo lázeňským hostům ubytování. Po druhé světové válce a po znárodnění se klientela proměnila a přijížděli pacienti s nemocemi srdce, cév a pohybového ústrojí. V současné době jsou soukromými vlastníky lázní Miroslav Borůvka a Marian Khalifa, kteří vlastní lázeňské budovy, sousední Jiráskův statek a také stáčírnu.

Ti v posledních několika měsících nabídli vedení radnice už podruhé prodej lázní. Zatímco s tím prvním radnice nesouhlasila, nyní je situace jiná. „Se stávajícími majiteli jsme začali jednat. Na první nabídku jsme nepřistoupili, protože nešlo o celý balík nemovitostí, tedy včetně stáčírny,“ uvedl Šubert. Nová nabídka tak počítá s prodejem zchátralého lázeňského areálu s parkem, několika vrtů včetně uzavřené stáčírny minerálky, ochranné známky, potrubí a dalších zařízení.

Zahájení jednání uvítali i majitelé lázní. „Intenzivně jednáme s novým vedením náchodské radnice. Je vidět, že o to mají zájem a chápou, že lázeňství je pro Náchod určitou nadějí do budoucna. Většina průmyslových podniků ve městě totiž zkrachovala, a tak by obnova lázní městu mohla pomoci,“ řekl Borůvka.

„Chceme lázně“

Pro Náchod mají lázně velký význam. V devadesátých letech zkrachovala v pohraničním Náchodě většina továren a dosud se podařilo obnovit jen zlomek.

„Musíme si uvědomit, že v Náchodě se nepostaví žádná průmyslová zóna, nemáme na to pozemky. Obnova lázní je pro Náchod obrovskou příležitostí. Nejenom, že tam vzniknou pracovní příležitosti, ale zatraktivní to město i okolí. Nastartuje to i rozvoj Náchodska a Broumovska a lázně přilákají další návštěvníky,“ uvedl Šubert.

Není v Náchodě jediný, kdo si přeje znovuobnovení lázeňství ve městě. V průzkumu, který před lety náchodská radnice provedla, většina Náchoďanů souhlasila s obnovením běloveských lázní.

Lázně byly i v Hradci

Snad nejznámějšími lázněmi v Hradci Králové byly ty v MalšovicíchZámostí. O jejich existenci je zmínka už z roku 1815, ale pravděpodobně tam byly ještě dříve.

„Byl u nich i hostinec. Na zahradě tam vyvěral ze země železitý pramen. Hospoda byla v první polovině devatenáctého století hojně navštěvovaná hradeckými měšťany. V roce 1906 tam dokonce vznikly rašelinné koupele, rašelina se vozila z Libišan,“ prozradila Jaroslava Pospíšilová z historického oddělení Muzea východních Čech v Hradci Králové.

Po rozboru byly v prameni potvrzeny léčivé sírany. V první čtvrtině dvacátého století lázně, které už neprosperovaly, zanikly a zůstal jen hostinec, ke kterému v roce 1923 přistavěli sál. Bylo to v místech, kde je v současné době modlitebna svědků Jehovových.

Dalším příkladem bohaté lázeňské historie severní části východních Čech je bývalé letovisko Studánka v Rychnově nad Kněžnou. Největší slávu tamní lázně zažily v druhé polovině devatenáctého století a pak za první republiky. V této době lázně Studánka žily společenským životem a Rychnované tam chodili za zábavou i odpočinkem.

„Lázně jsou tam připomínány v sedmnáctém století. V osmnáctém století byly zřízeny lázně obecní, v roce 1854 prošly první přestavbou a v roce 1887 druhou. Město v roce 1930 opravilo hlavní budovu a rozšířilo restauraci. Do doby po tomto roce spadá také vrcholná sláva Studánky jako klimatických lázní. Jejich trumfy byly mírně radioaktivní voda, klidné prostředí a vhodné podnebí,“ uvádí rychnovský badatel Josef Krám.

Snad nejznámějšími lázněmi v historii severovýchodních Čech byly ty v Kuksu na Trutnovsku. Vznikly v barokním areálu, který nechal na přelomu sedmnáctého a osmnáctého století postavit František Antonín Špork. I když tam netryskal ze země žádný horký či po síře páchnoucí pramen, získaly si v tehdejší době Šporkovy lázně značný ohlas. Dodnes se z nich zachovalo jen několik lázeňských budov na levém břehu Labe, které areálem protéká.

Unikátní kukský areál čeká vzkříšení. Projekt Kuks - Granátové jablko, který počítá s rekonstrukcí hospitálu, hospodářských budov, zahrad a historického mostu, nikoli však lázní, má být hotový koncem roku 2014. Barokní areál v Kuksu by se měl změnit v multifunkční vzdělávací centrum.

Jak je to dnes

V posledních letech je zájem o lázeňské služby v Královéhradeckém kraji stabilní. „Nepociťujeme úbytek hostů. Naopak lehce roste počet samoplátců, tedy klientů, kteří nejezdí do lázní na poukazy zdravotních pojišťoven. Co se týče pojištěnců, tak tam je setrvalý stav. Úbytek nezaznamenáváme. Naše lázně jsou výjimečné kvalitou péče, individuálním přístupem a personálem,“ říká předsedkyně dozorčí rady bělohradských Anenských slatinných lázní Jitka Ferbrová.

Bělohradské lázně mají více než stoletou tradici. O jejich vznik se zasloužila roku 1885 pruská hraběnka Anna z Asseburgu, která provedla první úspěšné pokusy s léčivostí místní rašeliny. O tři roky později byly už lázně oficiálně prohlášeny za léčivé. Poté tam vznikl velký lázeňský dům ve švýcarském slohu.
Skutečný rozmach zažily lázně na počátku dvacátého století, kdy v lázeňském parku navrtali sirnoželezitý pramen, a v roce 1905 povolili změnu názvu obce na Lázně Bělohrad. V třicátých letech vznikl dnešní hotel Grand a další budovy, které slouží dodnes lázeňským hostům.

Mezi nejstarší lázně v Česku patří ty v Jánských Lázních na úpatí Černé hory. Jsou obklopené překrásnou krkonošskou přírodou a je tam i lyžařské středisko. Podle trutnovského kronikáře z šestnáctého století Šimona Hüttla objevil teplý pramen Janův. Lázně v tom pravém slova smyslu založil v roce 1867, kdy tam vyrostlo množství nových hotelů, vil a penzionů.

Ve dvacátých letech dvacátého století udělali odborníci analýzu pramene, která prokázala, že má voda vhodné složení pro léčbu následku po obrnách. Po roce 1935 získaly Jánské Lázně celosvětový ohlas v úspěšnosti léčby. V současné době se tam léčí převážně nemoci pohybového ústrojí. V lázeňském areálu je asi třicet léčebných pramenů.

„Naše lázně jsou výjimečně dlouhodobou tradicí léčby pacientů s nervovým onemocněním a s pohybovým onemocněním. Jsme léčebné lázně “, uvedl Martin Voženílek ze Státních léčebných lázní Jánské Lázně.

Turistické lákadlo

Lázeňství v Královéhradeckém kraji je také nezanedbatelnou kapitolou v rozvoji turistického ruchu. Každoročně míří do lázeňských středisek tisíce lidí. „I když nemáme v ruce konkrétní čísla, předpokládáme, že lázně sjou v kraji významným lákadlem turistů,“ uvedla Vlasta Kratochvílová z oddělení cestovního ruchu krajského úřadu.

Historie lázeňství na území dnešního kraje kopíruje vývoj v České republice. Tradice lázeňství v Česku je mladší než v zemích jižní Evropy, kde sahá až do antických dob. I tak se české země do historie evropského lázeňství výrazně zapsaly. Lázně především v západních Čechách si získaly světový věhlas. O významu českého lázeňství svědčí i to, že Praha se stala prvním místem v Evropě, kde se balneologie a vodoléčba jako obor začaly přednášet na univerzitě.

Slatinné lázně: Kam jet, když vás bolí záda nebo jste se namohli při sportu? Tipy z celé ČR. Více zde >>>

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video