Kvílivý zvuk brzdy, rána a další. Pak zlověstné ticho a po něm siréna záchranky. Tak vypadal večer vloni 3. dubna na Sokolské ulici v Liberci. Jen kousek od policejní stanice v Pastýřské. Devětatřicetiletý motorkář na yamaze dostal smyk, narazil do kandelábru a i se strojem a spolujezdcem skončili pod zaparkovaným autem. Sám přežil. Jeho o dva roky mladší spolujezdec ale ne. Je jedním z těch případů, které Liberci „pojistily“ jedenácté místo na žebříčku bezpečnosti krajských měst v loňském roce.
„Liberec si oproti roku 2009 pohoršil nejvíc ze všech. Klesl ze čtvrtého na jedenácté místo,“ stojí ve zprávě České pojišťovny za rok 2010. V Liberci přišli o život při dopravních nehodách tři lidé, o rok dříve jen jeden. Nejlépe dopadla Jihlava, kde na silnici nezemřel ani jeden člověk, hůře než Liberec dopadla už jen Ostrava a Zlín. Letos má Liberec zatím dvě oběti. Chodkyni, kterou srazila couvající řidička na Františkově u Interlany, a muže, který nejspíš usnul za volantem u kruhového objezdu na Kunratické, vjel do protisměru a srazil se s malým náklaďákem.
„Jsme z toho smutní, ale je potřeba se podívat i na druh nehod z kategorie nahodilých, kterým se systémově nedá zabránit. Například motorkář na Sokolské měl přes tři promile alkoholu v krvi, a to je stav, kdy většina lidí ani nedokáže chodit,“ konstatuje liberecký komunikační inženýr a policista Vlastimil Malý.
Podle něj to bylo podobné u dalších loňských případů. „Koncem dubna se zabil na poutní cestě z Dlouhých Mostů do Liberce cyklista. Jel ulicí Nad Dálnicí z prudkého kopce po cestě plné kořenů a písku. V zatáčce dostal smyk a vletěl do stromu. Další smrtelný úraz utrpěla třiaosmdesátiletá žena, která vloni v červnu přecházela přes silnici nedaleko křižovatky Jablonecké s Kunratickou, a vešla přímo pod tramvaj. To jsme mohli těžko předvídat,“ míní Malý.
Podle něj policisté studují všechny smrtelné nehody a na místě zjišťují, jak se jim dalo předejít. „Někdy vysekáme křoví, jindy vylepšíme povrch, přemístíme značky nebo dáme nové,“ vysvětluje Malý.
Cyklostezka nikam
Policisté ale mají vytipovaná nebezpečná místa ve městě. V poslední době k nim přibylo další – nová cyklostezka na třídě Dr. Milady Horákové. Ta totiž končí u vrat do teplárny před křižovatkou s ulicí Melantrichova.
„Platí tam totiž přednost zprava a mají ji cyklisté, kteří se zařazují do levého pruhu. To ale řidiči většinou nevědí. Čekáme s hrůzou, kdy se tam něco stane,“ dodává Malý. Ta samá situace se opakuje i na druhé straně ulice ve směru k městu. Tam končí cyklostezka před křižovatkou s Košickou ulicí.
Na cyklostezku nadávají i samotní cyklisté. „Jel jsem tam a docela jsem se bál. Když mě před teplárnou předjížděl autobus, málem mi škrtnul o zadek,“ postěžoval si Liberečan Josef Matula.
Podle dopravních polististů má stezka řadu nedostatků. „Byla namalovaná z rychlíku.Křižovatka s Melantrichovou evidentně dořešená není. Další pokračování cesty v úseku u bývalých Montážních závodů vedle řeky Nisy je tak úzké, že se tam nevejde ani velký autobus. Jeden tam uvízl a chlapi museli s krumpáčem zábrany rozšiřovat,“ dodává Malý.
Podle Jiřího Rutkovského, náměstka liberecké primátorky pro rozvoj a velkého zastánce cyklostezek, je i tato částečná stezka za více než půldruhého milionu korun pokrok.
„Trvalo nám tři roky, než jsme ji prosadili. Nechtěli jsme, aby vedla po chodníku, a tak jsme raději ukrojili kousek silnice. Řidiči si musí zvyknout, že cyklisté jsou součástí provozu, a zpomalit. Do budoucna by měla stezka vést až na Poštovní náměstí v Rochlici,“ říká Rutkovský.
Projektantů se zastává. „Sám jsem s nimi několikrát jednal. Místo u Montážních závodů znají a zatím je to provizorní řešení. Dříve tam byla obousměrná ulice a lidé neměli kudy chodit, protože vedle řeky už nebylo místo. Udělali jsme jednosměrku, a tím se uvolnilo místo pro lidi i kolaře,“ vysvětluje Rutkovský. Podle něj zábrany nejsou definitivní. „Na konci června máme schůzku s dopraváky a specialisty na bezpečnost. Tam doladíme nedostatky. Podle potřeby můžeme se zábranami hýbat,“ vysvětluje náměstek.
Mezi Liberečany nejvíce kritizovaná místa patří začátek Rumjancevovy ulice před libereckou knihovnou, kde není přechod pro chodce a denně tam do knihovny
projdou tisíce lidí. „Do konce prázdnin tam bude přechod i se semaforem a zábradlím, aby se lidé nemotali řidičům mimo zebru. Zábranu zprůhledníme sklem, aby přes ni motoristé viděli. Rozhodně ale musejí zpomalit,“ popisuje Malý.
Pasti na řidiče
Další pastí na řidiče je například křižovatka Sokolské a Pastýřské pod libereckou knihovnou. Hlavně pro ty, kteří zahýbají do Pastýřské ulice. „To by měla vyřešit výstavba Nové Pastýřské. Zatím je jen na papíře,“ říká Malý.
K úrazu mohou přijít řidiči i při odbočování na Děčín v Jungmannově ulici před františkovským viaduktem. Za jedno z nejproblematičtějších míst lidé označují libereckého sněhuláka ke Globusu, tvořeného ze tří kruhových objezdů za sebou, a sjezd k prvnímu z nich z ulice Letné od Obi. „Tam chceme udělat speciální odbočovací pruh pro autobusy, které tam věčně zůstávají trčet v zácpách,“ popsal Malý.
Nebezpečná místa v Liberci
Křižovatka Sokolské s Pastýřskou. Nebezpečné odbočování ve směru k centru.
Křižovatka u liberecké knihovny. Chybí přechod.
Dvojitá světelná křižovatka v Jungmannově ulici. Problém při odbočování na Děčín.
Vjezd na kruhák od Letné. Celá soustava kruháků před Globusem. Je nepřehledná.
Nová cyklostezka na Miladě Horákové. Končí nelogicky před křižovatkou s Melanrichovou.
Přechod u Plauditu ve Fügnerově ulici. Auta musí stát na kolejích.
Křižovatka Jablonecké s Kunratickou. Lidé musejí dávat pozor na auta i tramvaj.
