Lom v Miličíně přežívá lidské nájezdy

Co je zakázané, láká nejvíc. Přírodní oáza lomu v Miličíně je krásná, i když ji člověk už stihl trochu pokazit.

Lom v Miličíně je místem, kam už tradičně vyrážejí místní za koupáním. Táborští kouzlo zakázaného koupání objevili také. Letos ale mnohé čekalo překvapení. Stěnu lomu už loni zavezly sutí náklaďáky. Paradoxně proto, aby se tu lidé mohli koupat oficiálně.

Zákaz lidi neodradí

Cesta do Miličína k lomu trvá autem z Tábora okolo půl hodiny. Vesnicí v hlavním tahu na Prahu projel alespoň jednou každý Táborák. K vodě sem jezdí desítky lidí, i když koupání je tady zakázané. Oficiálně tu stále probíhají dobývací práce. Na zákaz upozorňují už značky před lomem, vjezd autům povoluje pouze místní obecní úřad. Závora se zákazem je i na cestě přímo před lomem. Většinu ale nezastaví.
Přístup do vody je tu z kamenného břehu, který někteří využívají i na opalování. Lom je v této části ale mělký, zaplavat si je možné až o kousek dál. Tady už na dno nohou plavci nedosáhnou. Hloubky využívají třeba i potápěči.
Ti, kdo oželí válení na sluníčku, se mohou vyhřívat na kamenech v další části lomu. Ta už je ale hůře přístupná a natáhnout ručník se tu dá jen stěží. Voda je v lomu opravdu průzračná a díky hloubce také i ve vedrech osvěží.

Dojem kazí jenom lidé

Přesto už ale koupání v Miličíně není, co bývalo. Lom pomalu zarůstá rákosím, voda je jím pokrytá téměř z poloviny. Navíc tu dojem kazí uměle navezený svah sutě, který mnozí vnímají jako nelítostný zásah do krajiny a ničení krásného místa ke koupání. Opak je pravdou.
„Museli jsme zabezpečit svahy proti sesypání, abychom mohli zrušit dobývací prostor. Lidé by se tu mohli koupat alespoň na vlastní nebezpečí,“ vysvětluje starosta Miličína Jiří Zíka. Ve vesnici měli na výběr stěnu odstřílet nebo sesvahovat. Navíc musí Miličín plnit požadavky báňského úřadu nebo ministerstva životního prostředí. Žije tady i spousta chráněných druhů. Okolní přírodě ale dávají lidé zabrat. Najdou se tu polámané stromky použité jako dříví na oheň nebo odpadky a prázdné láhve. Zázemí jako toalety a koše tu samozřejmě vzhledem k zákazům není.
Nemálo odpadků v okolí letos překvapilo i Ivonu Kočerovou, která sem zajíždí na koupání. „Voda je pořád krásná, i když rákosím zarůstá čím dál víc. Co je ale horší, jsou odpadky okolo, lidé tu odhazují třeba krabice od vína nebo sklo. Je tu nádherná příroda a lidé se k ní neumí chovat,“ říká Kočerová.
Lom by do budoucna mohl být přístupný oficiálně. Jak dlouho to ještě bude trvat, si ale starosta Miličína netroufá odhadnout. O změny už se totiž pokouší několik let.