Právem rozezlení důchodci. Životní náklady penzistů rostou rychleji než zbytku populace
Čeští důchodci mohou mít důvod k nespokojenosti. Náklady na život jim totiž rostou rychleji než zbytku populace. Hovoří o tom květnová data Českého statistického úřadu, který vedle obecné míry inflace sestavuje i její specifickou variantu pro domácnosti tuzemských důchodců. Ta je přitom nejen letos, ale i v uplynulých několika letech setrvale vyšší než za celé Česko. Důvodem je odlišný profil spotřeby důchodců, který je automaticky navádí směrem k těm rychleji zdražujícím položkám.
„Důvodem vyšší inflace pro domácnosti důchodců je vyšší zastoupení položek ve spotřebním koši, jejichž ceny v posledních letech rostly rychleji než ceny ostatního zboží a služeb. Konkrétně jde zejména o bydlení, energie, zdravotní péči, léky a potraviny,“ vysvětluje ekonom poradenské společnosti Deloitte David Marek. Zatímco tak od ledna do konce května zdražily životní náklady průměrného Čecha o 2,5 procenta, v případě domácností důchodců to bylo o 2,7 procenta. V posledních letech byly přitom rozdíly v míře inflace ještě podstatně širší.
„Zatímco podle předpokladů statistického úřadu domácnosti důchodců na potraviny vynaloží zhruba 23 procent svých výdajů, tak u průměrné české domácnosti je to přibližně 18 procent,“ uvádí ekonom Komerční banky Martin Gürtler. Právě potraviny jsou přitom letos jedním z několika motorů české inflace. Další podobně významnou položkou rozpočtu jsou pak náklady na bydlení. Rozpočty domácností důchodců typicky trápí více výdaje na energie. „U důchodců výdaje na energie představují 14 procent jejich rozpočtu, zatímco u průměrné domácnosti je to devět procent,“ dodává Gürtler.
Naplno se projevil dopad vyšší váhy výdajů důchodců na energie v roce 2023. Elektřina, plyn a další paliva tehdy zažily s téměř 37procentním průměrným růstem cenový šok, který dramaticky ovlivnil kupní sílu českých domácností, především ale důchodců. Zatímco totiž průměrná tuzemská domácnost čelila za rok 2023 zdražení celkových nákladů na život o 10,7 procenta, výdaje domácností důchodců tehdy poskočily dokonce o 13,6 procenta, tedy zhruba o třetinu více. Výdaje důchodců ale podle databáze Českého statistického úřadu rostou oproti celé populaci rychleji setrvale od roku 2022.
Odlišností v takzvaném spotřebním koši, podle jehož struktury se počítá míra inflace, je mezi běžnou populací a důchodci ještě podstatně více. Na rozdíl od většího významu nákladů na bydlení a nákupu potravin naopak důchodce méně trápí vývoj cen pohonných hmot nebo třeba rekreace. „Rozdíl ve změně životních nákladů důchodců proti jiným domácnostem závisí na tom, které skupiny v daném roce zrovna zdražily víc a které méně,“ uvádí ekonom UniCredit banky Pavel Sobíšek.
V delším období se rozdíly v růstu životních nákladů mírně snižují, i tak jsou ale důchodci v nevýhodě. Zatímco průměrná cenová hladina pro domácnosti důchodců je nyní oproti roku 2015 vyšší o necelých 59 procent, náklady průměrné české domácnosti se zvýšily o 55 procent.
Rozdíl v nárůstu životních nákladů přitom v delším ohlédnutí nejde jen za bydlením. „Celý rozdíl za oněch deset let vysvětlují dvě skupiny spotřebních výdajů, vedle bydlení jsou to ‚ostatní zboží a služby‘. Důvodem u bydlení je stabilně vyšší podíl na celkových výdajích u důchodců, u skupiny ‚ostatní‘ může jít i o nižší ochotu důchodců přizpůsobovat se novým trendům, tedy jejich menší cenovou elasticitu,“ soudí Sobíšek.
VIDEO: Žijeme v období polykrize. Evropa není schopná se shodnout na zásadních věcech, snad se probudíme, říká Salomon ve FLOW.
Za celé Česko zrychlila květnová inflace oproti loňskému roku na 2,4 procenta z dubnových 1,8 procent a byla o desetinu procentního bodu vyšší, než předpokládala prognóza České národní banky rovněž z letošního května. Struktura inflace odpovídala očekávání, uvedl v komentáři k vývoji spotřebitelských cen ředitel sekce měnové ČNB Petr Sklenář. Zároveň ale upozornil, že cenový vývoj zatím není stabilizovaný a vyžaduje ze strany měnové politiky opatrný přístup, to znamená pro nejbližší měsíce především stabilitu úrokových sazeb centrální banky.
