LVT zmizí. Nahradí je park (galerie)

Éra Libereckých výstavních trhů končí. Slavný areál chtějí změnit na klidovou zónu.

Tisíce lidí namačkaných v davu čekají před branami. V okamžiku, kdy se otevřou, se masa těl pohne a lidé úprkem běží do hlubin areálu. Prodavačky ani nestíhají vykládat zboží na pulty, tak rychle mizí. I takové byly socialistické Liberecké výstavní trhy. K tomu estrády, módní přehlídky, zábava pro lid. Do města mířily autobusy nakupujících. A celebrity.
„Na LVT vzpomínám ráda, byla tam skvělá atmosféra, chodilo na nás výborné publikum,“ vzpomíná zpěvačka Eva Pilarová, která poprvé na LVT vystupovala v roce 1963 s Waldemarem Matuškou. Vybavuje si, že na výstavě pořídila běžně nepřístupné zboží. „Daly se tam sehnat věci lepší než v Tuzexu. Naposledy jsem na LVT byla někdy v osmdesátých letech a přivezla si odtud super džíny,“ dodává zpěvačka.
Brzy jí i ostatním návštěvníkům zbudou už jen vzpomínky. Areál s pavilony totiž po více než padesáti letech zmizí. Podle liberecké radnice by tu mohl být park. Společnost LVT, která výstavy pořádala a patří městu, je od loňského podzimu v likvidaci. Majitelem areálu LVT bylo původně město Liberec, pak jej prodalo za dvaašedesát milionů korun kraji, který tam chtěl postavit regionální Centrum vzdělanosti za více než miliardu korun. Z plánu obří školy sešlo a nyní chce město areál i s pozemky zpět. „Chceme tam vytvořit klidovou zónu bez dalších obchodů nebo bytů, například park nebo muzeum,“ řekl náměstek libereckého primátora František Hruša.
„Nabízí se i možnost vytvořit tam nové muzeum. Zájem o ně mají nadšenci automobiloví nebo fandové historických tramvají,“ říká Hruša. Radnici se ozval například  potomek slavného automobilového konstruktéra Ferdinanda Porsche, rodáka z Liberce. „Rodina by na místě LVT ráda vybudovala muzeum věnované historii této automobilové značky,“ vysvětluje Hruša.

Místo pro tržnici

Nové zázemí by v místech, kde je nyní LVT, mohla najít i městská tržnice. „V Liberci schází a tam by se hodila. Je to v centru a blízko městské dopravy,“ míní náměstek primátora. Současná tržnice na parkovišti za libereckou obchodní bankou lidem moc nevyhovuje a nápad radnice vítají.
„Místo, kde je dnes tržnice, je pro ostudu. Není tam ani pořádné zázemí. Dokud se ale opravdu nepřestěhuje, nebudu žádným povídačkám věřit,“ řekla Marie Nováková, která tržnici pravidelně navštěvuje.
O budoucnosti LVT rozhodnou liberečtí zastupitelé, až město od kraje pozemky získá. „Určitě má smysl, aby se město opět stalo majitelem LVT. Já osobně bych si ale představoval, že by tu mělo zůstat výstaviště a kromě výstav by tam mohlo vzniknout místo pro pořádání festivalů alternativního umění a divadla nebo jarmarků. Rozhodně bych to nepřeháněl s komercí,“ řekl liberecký zastupitel Jiří Šolc. Podle něj by se město výstaviště zbavovat nemělo, už proto, že nelze dopředu odhadnout, jaký bude tento obor za pár let.

Exředitel: LVT může žít

Výstavnictví v Liberci by se za jistých podmínek mohlo udržet i podle dlouholetého ředitele LVT Josefa Škrlíka. „Výstaviště v cizině budují města a státy, jako firma se bohužel neudrží,“ poznamenal Škrlík s tím, že příkladem může být třeba Lipsko, kde výstavní areál provozuje město.

Zdrcující úder

Postupný útlum LVT nastal v 90. letech. „Začalo velké zápolení s konkurencí. Pořádání výstav v tělocvičnách nebo různých sálech narušilo systém regionálních výstav a vystavovatelé se rozmělnili,“ míní Škrlík. Zlatou éru prožívaly LVT koncem 60. a v 70. letech. Prezentovaly československý textilní, obuvní a galanterní průmysl a bižuterii a navštěvovalo je až tři sta tisíc lidí. I když výstavní akce prolínala politická propaganda, lidé si je oblíbili. Konec éry LVT prožívá řada tehdejších návštěvníků jako ztrátu něčeho významného. „S koncem LVT jako kdyby odešel zbytek mládí nám pamětníkům,“ dodala zpěvačka Eva Pilarová.