Malajská Malakka je kouzelné přístavní město na půl cesty mezi Kuala Lumpurem a Singapurem. Dá se zde strávit několik pěkných dní nabitých zážitky. Ne náhodou je Malakka zapsána na seznamu památek UNESCO.
Jako každé staré přístavní město má i Malakka bohatou historii. V průběhu staletí se zde mísily krom místních malajských také indické, arabské, čínské, portugalské, holandské a britské vlivy – přibližně v tomto pořadí. Každá éra nechala ve městě mnohé architektonické památky.
Obchodní tepna
Město leží na pobřeží Malackého průlivu mezi Malajským poloostrovem a Sumatrou, který byl dlouho hlavním lodním kanálem mezi Indickým a Tichým oceánem, a tedy jednou z nejdůležitějších světových obchodních cest – v současnosti se tudy ročně přepraví 25 procent světového zboží. Malakka je také hlavním městem stejnojmenného státu a bývaly doby, kdy byla metropolí celého poloostrova.
Kosmpolitní charakter si půlmilionové město uchovalo dosud, je oblíbeným cílem turistů z různých asijských zemí. Leží na pohledně se vinoucí řece Malakka ústící do moře. Na nové promenádě kolem řeky, která je dlouhá devět kilometrů, je spousta útulných hospůdek. Malebné, takové českokrumlovské. Projížďky lodí po zátoce lze absolvovat od rána do večera.
Noční shopping
Oblíbenou atrakcí je noční trh Jonker Walk, který se koná o víkendech mezi šestou večerní a půlnocí. Vede centrem čínské čtvrti, ulicí Jonker Street, kde různí prodejci vyloží přímo na ulici své stánky se zbožím a jídlem. Je to celé pestrobarevné, veselé i trochu divoké a člověk se musí připravit na pořádnou tlačenici. Atmosféru dokreslují rikši jezdící kolem průvodu. Jsou většinou vyzdobené ve stylu hollywoodských pohádek, hlasitě vyhrávají a večer pestrobarevně svítí.
Přes den je Jonker Street trochu civilnější a přináší jiný zážitek. Centrum Malakky je doménou umělců, galeristů, lokálních designérů, řemeslníků a starožitníků. Jednou ze živých galerií je například Orangutan House známého malíře a aktivisty Charlese Chama, kde návštěvník sežene levná trička i drahý originál obrazu. Přímo v ateliéru je pak možné navštívit malajsijského malíře Tham Siew Inna a prohlédnout si na místě jeho vodomalby.
U domorodců v obýváku
Malakka je centrem takzvané peranakánské kultury, nebo jinak Baba a Nyonya kultury. Peranakáni jsou čínští expati, kteří si zachovali svébytné zvyky a estetiku. Místní Baba a Nyonya muzeum nabízí autentický zážitek, když ukazuje styl života a zvyků peranakánů přímo v domě patřícím potomkům původní rodiny. Podobné živé muzeum orientované na malajskou kulturu se nachází ve Villa Sentosa. I zde přibližuje místní zvyky potomek prvních majitelů domu.
V Malace jsou desítky různých galerií a muzeí, také se zde koná řada různě zaměřených festivalů. Za návštěvu stojí původní opevnění. K vidění jsou čínské temply, mešity i křesťanské kostely. Nechybí zoologická či botanická zahrada.
Cesta Nejjednodušší cestou do Malakky je výlet ze Singapuru. Trasu Singapur– Malakka a zpět operuje několik autobusových společností a cesta trvá zhruba tři až pět hodin v klimatizovaném autobuse. Je to sice jen 240 kilometrů, ale cestující musejí absolvovat dvě hraniční kontroly, což základní dobu trochu protáhne – záleží na frontách na hranici. Zpáteční lístek pro jednu osobu vyjde v přepočtu na necelých tisíc korun. Podobně se dá do Malakky dostat také z Kuala Lumpuru. V Malace je také mezinárodní letiště s linkami do Penangu a indonéského Pekanbaru, na místě fungují také levné a spolehlivé taxíky. Durian Oblíbenou místní specialitou jsou dezerty z durianu, což je nepříliš vábně vonící tropické ovoce. Jak říkají místní, smrdí jako peklo, ale chutná jako nebe. Lze ochutnat durianovou zmrzlinu, durianový dodol (černý gel na bázi durianu a kokosu) či durianový čendol, což je něco jako zmrzlinový drink se zelenými sladkými nudličkami. Jídlo Malakka je rájem gurmánů. Malajské jídlo je skvělé a velmi levné, navíc je ve městě mnoho jiných provozoven – thajské restaurace, čínské, indické i západní. Z místních jídel stojí za ochutnání laksa, což je něco jako tom yum polévka s mořskými plody, či rýžová nasi lemak a ostatní rýžové a nudlové tradiční pokrmy. Malajci hojně používají ostré koření sambal, které dává pokrmům specifickou chuť. Nechybí samozřejmě klasika street foodu – špízy satay. Ty ovšem Malajci řadí do kategorie „západních jídel.“ Alkohol Malajsie je muslimská země. Alkohol tu sice není nedostupný, ale je docela drahý. Pivo Tiger je všudypřítomné, nicméně jedno malé stojí více než jídlo. V barech a hotelích se běžně podává i jiný alkohol. |
