Právě v tomto domě a v tento čas se odehrává Krobotův příběh, propojující historii Rolling Stones s pohádkovým světem Medvídka Pú, který možná vznikl ve stejném domě. Cotchford Farm totiž před Jonesem jistý čas vlastnil i autor Medvídka Pú A. A. Milne.
Pro Krobota je to výchozí koncepce celé inscenace. Figurky, jež Milneho inspirovaly k příběhům Medvídka Pú – konkrétně Medvěd (David Novotný), Oslík (Hynek Čermák) a Králíček (Pavel Šimčík), v domě stále ještě žijí a s Brianem Jonesem kamarádí. A chystají spolu expedici za novými dobrodružstvími. Možná jsou to ale jeho psychedelické vize, nebo je Jones možná autistou nepřekročitelně uzavřeným do světa svého dětství. V každém případě je vidí jen on. Všechny ostatní postavy jako členové Rolling Stones a architekt Frank, který dům přestavuje, nic takového nezaznamenávají.
Pikantnost představení je dána právě tímto ozvláštňujícím napětím, kdy se prolíná realita s fantazií, pohádka s životem, Pú s rockem. Krobot parafrázuje či možná přímo cituje mnohá „zenová“ moudra púovských figurek, jež všichni tři představitelé – především neodolatelný David Novotný v roli Medvídka – přesně a citlivě interpretují.
S půvabnou ironií a nadhledem, s přesně dávkovanou, nenápadnou moudrostí. V gestech, výrazech i slovech. Naproti tomu Stouni i Anita jsou po životě lační mladí lidé, oslnění úspěchem. Briana mají rádi, ale jeho osobní problémy nechápou a asi ani nevidí.
Přes heroickou snahu herců, kteří podávají úchvatné výkony, je však spojení Milne-Stones či spíš prolínání jejich dvou odlišných světů příliš vykonstruované. Chybí integrální dramatická spojnice či osa, jež by je propojila. K prolnutí, střetu či alespoň křísnutí mezi nimi nedochází. Krobot nemapuje křehký Jonesův svět ani jeho cestu do drogových pekel.
Inscenace má příběh, ale chybí jí téma. Má situace, ale nemá tah. Stones chybí syrovost a napětí, Jonesovi výlučnost. Je zmateným klučinou, kterého si jen stěží lze představit, že by někdy byl kreativním hudebníkem či dokonce idolem. Ani jeho závislost na drogách není jasná. Výsledek je tak pouze milou hříčkou se slovy a situacemi.
Atraktivní, lehce bláznivý koncept, který toho tolik nabízel, se stal jen uměle stvořenou pitoreskní květinou bez života.
Autor je redaktorem Divadelních novin
