Rostliny v tropických pralesích dokážou maskovat svůj pach, aby se skryly před býložravci, a hlavně býložravým hmyzem. Navíc si dokážou předat informace, jak nejlépe „vonět“, aby své predátory zmátly.
Mezinárodní tým výzkumníků odhalil, jak komplexně jsou rostliny schopny komunikovat. „Snadno rozpoznatelný pach znamená ve světě rostlin nevýhodu,“ vysvětlil Phil Stevenson, jeden z botaniků, kteří se na výzkumu podíleli.
„Probíhá tam zbrojní závod v informacích. Rostliny se snaží vyhnout tomu, že budou spaseny, a tak se snaží vonět či páchnout co nejpodobněji,“ dodal. „Nyní už víme, že chemikálie produkované rostlinami v sobě nesou informace, které se podílejí na tvorbě komplexní rostlinné komunity,“ tvrdí vedoucí výzkumu Pengjuan Zu z Massachusettského technologického institutu.
Výzkum publikovaný časopisem Science je prvním svého druhu, který se věnuje komplexnosti informační výměny a války mezi rostlinami a býložravci v otevřeném prostředí.
Dřívější studie těchto vztahů pocházely výhradně z uzavřených kontrolovaných prostředí – skleníků. Vědci nyní analyzovali pachy dvou desítek divokých rostlin a osmadvaceti druhů hmyzu, a to v rezervaci Chamela-Cuixmala na západním pobřeží Mexika.
Za pomoci teorie informace a stávajících poznatků evoluční biologie sestavili „pachové mapy a sítě“, prostřednictvím kterých si rostliny i na širším prostoru džungle předávají informace – hlavně pak způsob, jak uniformě páchnout a nevyčnívat z davu.
„Býložravci si proto musejí postupně stále více zdokonalovat své čichové receptory,“ dodal Zu s tím, že ve výsledku je tímto informačním bojem pozměněn celý potravní řetězec: ovlivněni jsou totiž také masožravci, kteří si musejí zvyknout na to, že jejich býložravá kořist – ať už hmyz, či živočich, se spíše vyskytuje ve specificky – tedy nově či jinak – páchnoucích oblastech pralesa.
