Tuzemský biotechnologický výzkum hlásí další úspěch. Plzeňská společnost Xeno Cell Innovations, kterou financuje skupina miliardářů z BPD Partners, dokončila vývoj nadějné diagnostické technologie a do konce roku chce klinicky testovat první pacienty. Pokud vše půjde podle plánu, první komerční testy by mohly proběhnout už za dva roky.
Nová technologie upravuje genetický kód mikroorganismů tak, že na svůj povrch dokážou přichytit podezřelé buňky a následně potvrdit, která z nich je pro tělo skutečně nebezpečná. Jako zmíněný mikroorganismus Xeno používá pivní kvasinky, které se v krevním vzorku chovají jako „bioroboti“ a po odhalení nebezpečných látek vysílají varovný signál luminiscenčním zářením.
Typickým příkladem je vyhledávání rakovinotvorných buněk, u nichž lze díky této metodě oproti současným diagnostikám lokalizovat i samotný zhoubný nádor. Přelomovou vlastností nové technologie má však být rychlost, a hlavně cena testování. „Náklady budou odvozené od komplexnosti vyšetření. Pokud bychom ale hledali jen rakovinotvorné buňky, mohla by naše diagnostika stát zhruba desetinu současné ceny,“ odhaduje výkonný ředitel společnosti Daniel Georgiev, který věří, že Xeno může předznamenat velké změny ve zdravotnictví. „Nově by lidé mohli chodit i na pravidelné preventivní testování svých buněk,“ vyhlíží budoucnost Georgiev.
Krajské volby 2020 v Plzeňském kraji >>>
Xeno nyní nastavuje administrativní a regulační procesy, aby klinickou fází prošla co nejefektivněji a s co možná nejnižšími náklady. „Ve čtvrtém čtvrtletí bychom už ale s testováním měli začít,“ plánuje Georgiev s tím, že v té samé době by se mělo uskutečnit také další investiční kolo. To už by ovšem mělo být v režii zahraničních investorů. „Nadcházející Investiční kolo je pro nás klíčové, protože potřebné klinické studie provází výdaje v řádech desítek milionů korun,“ plánuje Georgiev.
Primárním cílem společnosti je vývoj diagnostického testu pro odhalení rakoviny, nicméně pokud by se metoda ukázala jako funkční a komerčně lukrativní, Xeno by s ní mohlo expandovat i do dalších oblastí medicíny. Zjišťovat by mohlo například i infekční náchylnosti organismu.
Společnost Xeno Cell Innovations z většiny stále vlastní tým vědců Daniel Georgiev, Martin Cienciala, Hynek Kasl a Tereza Puchrová. Zbytek, zhruba 48 procent, ovládá společnost BTCZ Ventures, která spadá pod skupinu BPD Partners. Tu založili byznysmeni Vasil Bobela, Petr Pudil a Jan Dobrovský, jejichž miliardový majetek pochází z prodeje Mostecké uhelné Pavlu Tykačovi. Právě BTCZ Ventures v květnu na provoz společnosti poslala dalších 18 milionů, čímž se jí zvýšil podíl o tři procentní body.
„Zda se celkově vložená částka vyplatí, nebo ne, ještě stále nevíme. Pro nás je ale výzkum důležitý především pro vědecké poznání,“ říká Jan Dobrovský, jeden ze spoluzakladatelů bpd partners. „Není možné vnímat finanční výhodnost jako jediné měřítko úspěchu. Od začátku mě na výzkumu Xeno Cells fascinuje univerzalita přístupu k principu biologické kybernetiky. Vědecké poznání je úspěch, který bych přál zažít všem,“ dodal
Českou stopu ve vědecké medicíně lze spatřovat čím dál častěji. Například vědecký tým Pavla Majera z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR se ve spolupráci s Američany zabývá výzkumem nadějné látky DON, která má zabraňovat dělení a tedy i šíření rakovinotvorných buněk v těle. Americký tým vědců, který vedl Tomáš Cihlář, zase vyvinul preparát remdesivir, který měl původně léčit ebolu, ale nyní patří k nejnadějnějším látkám proti koronaviru.
