Miniaturní senzor na zub dokáže sledovat a kontrolovat, co jíte a pijete

Miniaturní senzor na zub dokáže sledovat a kontrolovat, co jíte a pijete

Miniaturní senzor na zub dokáže sledovat a kontrolovat, co jíte a pijete Zdroj: Tufts University

Vědci vytvořili nový typ senzoru do úst, který je opravdu miniaturní. Senzor se umístí přímo na zub. Dokáže detekovat několik druhů chemických látek v rámci jídla a pití, které člověk přijímá.

Vědci z univerzity Tufts představili nový typ miniaturní senzoru pro lidské tělo, který je zaměřený na detekci různých druhů chemických látek, jež přijímáme v potravě. Senzor je dokonce tak malý, že zakryje jen velmi malou část zubu. Zároveň slouží jako pasivní anténa, která dokáže bezdrátově předat informaci třeba do mobilního zařízení a data tak lze dále vyhodnocovat.

Nejrůznější senzory na tělo se začínají velmi rychle rozšiřovat hlavně díky různým sportovním náramkům a chytrým hodinkám. To co dříve bylo dostupné jen v profesionální nebo sportovní oblasti, se začíná stávat běžnou součástí „nositelností“ coby další generace elektroniky, která je oproti mobilnímu telefonu už přímo v kontaktu s lidským tělem.

V případě těchto nositelností budou přibývat další druhy senzorů, které budou vyhodnocovat, jaký je aktuální stav našeho těla v rámci různých parametrů – tep, okysličení krve, glykemie (krevní cukr), rychlost dýchání, krevní tlak, pulsní oxymetrie, EKG a další. Co když ale chceme hlídat a snímat látky ještě předtím, než se dostanou do našeho těla?

Senzor na zubu

Vytvořený prototyp senzoru má obdélníkový tvar a velikost pouze 2 × 2 mm. Je určen pro umístění přímo na zub, což lze vidět i na fotografii. Je mnohem menší, než je standardní jeden přední zub, takže rozhodně posouvá hranice toho, jaké senzory podobného typu jsou aktuálně používané – konstrukce jsou totiž běžně velké jako rovnátka.

Senzor se skládá ze tří vrstev, prostřední slouží k absorpci chemických látek a obě krajní jsou vytvořené ze zlata. Konstrukce totiž funguje tak, že senzor zároveň slouží jako pasivní anténa, podobně jako třeba NFC (RFID). Abyste ze senzoru získali nějaká data, musíte ho tedy „ozářit“ daným elektromagnetickým signálem a odrazem získáte informace.

Informace se mění dle chemických látek, které reagují se zmíněnou prostřední absorpční vrstvou, protože odraz pak probíhá v jiném frekvenčním spektru.

Různé látky

Díky variabilitě absorpční vrstvy lze vytvořit senzory se zaměřením na různé druhy chemických látek. Může jít jak o jednoúčelové - třeba pro glukózu, alkohol nebo sůl, stejně tak o kombinované, kdy jeden senzor bude schopen snímat více látek najednou.

S detekcí více látek najednou lze dodatečně vyhodnotit, co konkrétního jste pili a jedli, protože to bude odpovídat podobnému chemickému složení. Pokud by se k tomu přidala šikovná mobilní aplikace a propojení do cloudu, bude možné vše sledovat i s dlouhodobější historií. To ocení například i lékaři, kteří tak budou moci mít větší kontrolu nad tím, co léčený pacient přijímá, podobně jako třeba kdyby byl přímo v nemocnici.

Stejně jako u současných nositelností, si lze i zde představit klasickou gamifikaci, kdy se budete snažit minimalizovat například denní příjem cukru a takový senzor vám skrze mobilní telefon automaticky zahlásí, že ta buchta, kterou jste si dali ráno ke kávě, vyčerpala váš nastavený limit na 2 dny dopředu.

Článek vyšel na serveru VTM >>>