Na kasárna Jaslo padne miliarda

Hranice/ Do 9. července mohou kupci podávat přihlášky do výběrového řízení na koupi kasáren Jaslo v Hranicích. Vloni v prosinci za ně armáda chtěla 165 milionů korun, protože se nenašel zájemce, snížila částku na 130 milionů. Hraničtí zastupitelé se shodli, že v tomto kole se nebudou o kasárna ucházet. Jedním z důvodů byla také nutnost složit desetimilionovou kauci. „O kasárna Jaslo máme zájem, ale za jinou cenu,“ řekl mluvčí hranické radnice Petr Bakovský. Už v roce 2003 město doufalo v bezúplatný převod. Radnice začala tehdy plánovat využití pro sociální bydlení, podnikání, kanceláře, sport, další kino a padl také návrh na umístění vysoké školy se zaměřením na lesnictví a dřevařství.
Na otázku za jakou cenu by město areál koupilo, starosta Hranic Miroslav Wildner řekl: „Každá částka nad jednu korunu je zavazující.“ Podle Wildnera padne na rekonstrukci kasáren téměř miliarda. „Jak na to získat prostředky? Na financování by se kromě města a státu podíleli také podnikatelé,“ vysvětlil starosta.
Město předpokládá, že armáda kasárna za 130 milionů neprodá, protože v září mají zastupitelé v plánu diskutovat o využití areálu. Podle dobře informovaného zdroje má však o kasárna kromě hranické radnice zájem také jedna firma.

Kasárna Jaslo – město bez života

Dva roky opuštěná kasárna Jaslo si mohli prohlédnout zájemci o koupi. Nepřišel nikdo.
Poslední vojáci opustili kasárna Jaslo v Hranicích před dvěma lety. Vloni označila armáda tento areál za nepotřebný a teď hledá kupce. „Jsou zde kanceláře, sklady, ubikace, garáže, kuchyně, tělocvična, kinosál, vrátnice, odstavné plochy, umyvárna vozidel, silnice a také čtyři podzemní nádrže pro pohonné hmoty,“ popsal šestnáctihektarový areál Petr Lelek z ministerstva obrany. Hlídání prázdného objektu přijde vojsko na téměř milion korun ročně a pouliční osvětlení areálu na dalších čtyři sta tisíc korun.
Kasárna Jaslo na okraji Hranic připomínají svou rozlehlostí mrtvé město. Zatímco za plotem pulsuje život, uvnitř je pusto. Pomineme-li hlídací službu. Opuštěnou ulicí, kde nechodí lidé a nejezdí auta, kolem prázdných domů a dlouhých řad garáží a skladů se mohli projít zájemci o koupi areálu. Mohli se projít po upravených chodnících a silnicích. Mohli sledovat podivný obrázek opuštěného města, kde jen přerůstající trávníky a rozpadající se tribuna na nástupišti dávají najevo, že lidé odtud odešli už dřív. Na prohlídku ale nikdo nepřišel.
„Výjimečně se to stane, že kupec nepřijde a přesto se přihlásí do výběrového řízení o koupi,“ řekl Petr Lelek. Pokud se nikdo písemně do 9. července nebo osobně do 10. července nepřihlásí na ministerstvo obrany, armáda pravděpodobně přehodnotí cenu a nabídne areál k prodeji za nižší částku.

Historie kasáren

O historii dělostřeleckých kasáren, která se začala stavět v roce 1923 u vlakového nádraží v Hranicích, jsou v literatuře jen kusé informace. Od roku 1927 byl v kasárnách dělostřelecký pluk číslo 108. „Dělostřelci tam byli pořád. Nejdřív měli koňské potahy a u kasáren byla jízdárna a vedle fotbalové hřiště. To tam je dodnes,“ vzpomíná pamětník Ladislav Janda. Když vyměnili dělostřelci koně za auta, v místech jízdárny vyrostly řady garáží a skladů. „V padesátých letech postavili vojáci mimo areál bytovky pro důstojníky,“ řekl Janda. Od roku 1948 do roku 1950 bylo v kasárnách Jaslo dělostřelecké učiliště, které se v roce 1960 na čas do kasáren vrátilo, než se přestěhovalo na Slovensko.
V létě roku 1983 se museli z kasáren Jaslo odejít dělostřelci Československé lidové armády a zabezpečovací jednotky jako ženisté a četa chemické obrany. Vojáci se přesunuli do druhých hranických kasáren, které se tehdy jmenovaly Klementa Gottwalda. Oficiální důvod stěhování zněl: generální rekonstrukce kasáren Jaslo. Každý ale tušil, že je to kvůli sovětské armádě. Ta přišla na Vánoce roku 1983 a velmi rychle vyrostlo v blízkosti kasáren sídliště se školou a obchody pro rodiny ruských důstojníků. „Měli dvacetičlennou špičkovou muziku, se kterou chodili do průvodu na 1. máje. Měli metr a půl velký buben, tak velký jsem neviděl. Jeden voják ho vezl na vozíku a bubeník tam dával takové salvy jako dělové rány,“ vzpomenul Janda. Sovětská armáda odešla v roce 1990. „Hranice byly posledním městem v republice, odkud ruská vojska odcházela,“ řekl Petr Lelek. V listopadu 2003 v rámci reformy armády opustilo město sedm set vojáků z dělostřeleckého oddílu, ženijní ho praporu a protiletadlového oddílu. Vojsko přestalo areál využívat před dvěma lety, v dubnu 2008 ho vyřadilo jako nepotřebný a v prosinci ho nabídlo poprvé k prodeji.