Na „Temelín“ posílají statisíce

Kostel ve Starém Městě je netradiční stavbou, na kterou místní věřící mezi sebou vybrali už 28 milionů korun.

Když farář František Adamec dostal od státu náhradu za roky strávené ve vězení, věděl přesně, co s nimi udělá. „Já si peníze nedržím. Polovinu jsem poslal do Starého Města na nový kostel, druhou zase jinam,“ prozradil bývalý staroměstský kněz.

Konto kostela sv. Ducha se tak zvýšilo o rovných sto tisíc korun. Podobných dárců jsou stovky. Zatím mezi ně nepatří žádné ministerstvo, státní instituce ani Evropská unie. O to víc udivuje suma, kterou za osm let lidé nasbírali. Do této chvíle spotřebovali farníci na výstavbu téměř čtyřicet milionů korun. Z toho dvanáct poskytla místní radnice. Zbytek, téměř osmadvacet milionů korun, složili anonymní dárci.

„Dokonce i v době ekonomické krize, kdy jsme si říkali, že sbírky budou slabé, se nakonec sešlo ještě víc peněz než dřív,“ zdůraznil staroměstský farář Miroslav Suchomel.

Sto let čekání

Na novou svatyni čekali místní více než sto let. Sbírku uspořádali v minulosti už několikrát, nikdy z ní ale nic neměli. „Tu obavu a nedůvěru jsem cítil i v době, když se o stavbě rozhodovalo. Nevěřili, že tentokrát se to podaří,“ svěřil se duchovní.

Právě on před deseti lety začal naplňovat dlouholetou touhu věřících – vystavět takzvané votum, chrám vděčnosti za cyrilometodějskou misii. Původní kostel ze třináctého století jim byl malý už před sto lety. Přestože stojí na základech bývalé rotundy z devátého století a uvnitř skrývá řadu historických pokladů, neodpovídal významu Starého Města coby centra Velkomoravské říše.

Ten současný je naopak nepřehlédnutelný. Na trase ze Zlína do Starého Města se nedá minout. Věže ční do výšky čtyřiceti metrů a jsou nejvyšším bodem okolí. Jako rozhledna také už občas slouží. Stavba je architektonicky zcela odlišná od běžných křesťanských kostelů. „Museli jsme si na to všichni zvyknout, není to obvyklé baroko ani gotika. Říkali tomu i Temelín, to je pravda. Ale je to mimořádná stavba, vycházející z byzantského stylu, stejnou tady nikde nenajdete,“ prohlásil Suchomel.

Peníze z prasátka

Stejně jako farář Adamec přispívají na stále ještě nedostavený kostel další. Když při pravidelné veřejné sbírce zaklepali dobrovolníci s kasičkou na jeden dům, nestačili se divit. Tatínek přinesl bankovku a za ním se vyřítil jeho syn. „Říkal, že taky chce, aby tady stál nový kostel. Odběhl, přinesl prasátko a všechno vysypal do kasičky,“ popsal událost staroměstský farář.

S dolary v ruce zase přišel místní rodák Josef Chlachula, který už léta žije v Americe. Peníze dostal od žáků, které za mořem jeho žena učí.

Na faru pravidelně chodí i staří manželé. „Vždycky pomáhali ostatním. A přišli i za mnou. Položili na stůl sto tisíc, které našetřili za celý rok, a že je mám dát na kostel,“ vzpomíná místní duchovní.

Učitel z nedaleké obce dokonce pamatoval na Staroměšťáky v závěti. Budoucí podoba kostela, kterou architekt představil při svěcení staveniště nunciem Giovanni Coppou, na něj udělala dojem. Takový, že farnosti odkázal svůj byt.

Splněný slib

Často posílají peníze podnikatelé a živnostníci, kteří díky potvrzení zaplatí nižší daně. Pomáhají i obce nebo farnosti z jiných měst. V Ostravě–Zábřehu už nový kostel stojí. Přesto do Starého Města přivezli před loňskými Vánocemi sto tisíc korun, vybraných při sbírce. „Věděl jsem z vlastních zkušeností, že shánět tolik peněz stojí hodně sil. Tak jsme trochu pomohli,“ vysvětlil farář Vítězslav Řehulka.

Jeden z darů přišel i z Jihlavska. Když mladého Antonína zatklo v roce 1942 gestapo, jeho dcera slyšela slib, ve kterém se zavázal, že pokud věznění přežije, postaví svatému Antonínovi kapličku. Řízením osudu se pak dostal na Slovácko, kde také zemřel. Slib za něj splnila jeho dospělá dcera, která staroměstské farnosti poslala dvě stě tisíc korun.

Výrazným přispěvatelem je místní radnice. „Není dobrá vizitka mít u hlavní cesty deset let staveniště. Penězi z obce chceme pomoci zútulnit prostranství,“ vysvětlil místní zastupitel Vratislav Brokl. Okolí kostela i blízkého Památníku Velké Moravy se má totiž v budoucnu stát nejen duchovním, ale i kulturním a společenským centrem Starého Města.

Ještě více zviditelnit stavbu kostela chtějí farníci prostřednictvím internetu. Nová stránka bude v několika jazykových mutacích a nabídne i aktuální pohled na stavbu webkamerou. Stránky provozovatelé spustí o Velikonocích.

Co říkáte stotisícovým darům na stavbu kostela?