Nebojte se, nelákáme vás na nějaké brouky, kteří se polykají syroví, i když i to se v lepších restauracích občas stává a třeba nejlepší evropská restaurace Noma nabízí v rámci předkrmů živou krevetku. Naopak živá či syrová strava (v originále raw food či living food) je zvláštní odnoží vegetariánství. A také módním trendem vyhledávaným zastánci zdravého životního stylu.
I když raw food frčí hlavně v Americe, před pár týdny vznikla první raw food restaurace také v Praze. Biogurmánia Jelica však není čistě raw food restaurací, neboť nabízí i konvenční stravu, tedy běžné pokrmy s masem v biokvalitě (biomaso vozí z Rakouska, biozeleninu zase většinou z Itálie), což umožní společnou návštěvu partnerů, z nichž jeden experimentuje s vegetariánstvím a živou stravou, zatímco druhý stojí na opačné straně barikády.
Při naší návštěvě jsme se zaměřili právě na raw food, tedy na jídlo, které neprochází žádnou chemickou či tepelnou úpravou (samozřejmě ani žádná z použitých surovin), neboť ta dle příznivců živé stravy ničí výživové hodnoty v potravinách a mění jejich molekulární strukturu. Dá se však ještě mluvit o jídle? A pokud ano, nejsou raw food pokrmy poněkud stereotypní či nudné, když je připravujete pouze ze syrového ovoce, zeleniny, semen a ořechů?
Poněkud nezvyklé
Paradoxně ne. Lidská fantazie je opravdu široká a v rámci živé stravy lze vykouzlit poměrně cokoliv – třeba „rýže“ se připravuje ze syrového květáku, zatímco hranolky nahradí kedlubna. V Biogurmánii jsme na začátek ochutnali carpaccio z červené řepy, podávané s rukolou, které bylo krásně šťavnaté s nádechem zázvoru a sirupu z agáve. To je ovšem klasika, již známe z mnoha jiných restaurací, stejně jako tradiční španělské gazpacho, tedy studenou rajčatovou polévku, přinášející v horkém létě příjemné osvěžení. Zatímco rajčatové gazpacho je nám chuťově blízké, druhá raw food polévka připravená z dýně a mrkve a ochucená pomerančovou šťávou se zázvorem už je pro běžného konzumenta náročnějším pokrmem, neboť její chuť je na hony vzdálená od klasických vařených dýňových či mrkvových polévek, jež máme vyzkoušené.
Špagety z cukety
Naopak vitariánská variace na špagety byla skvělá. Dlouhé nudle ze syrové cukety s rajčatovým a bazalkovým pestem ochuceným medvědím česnekem chutnaly báječně a vůbec nevadilo, že bylo všechno syrové. A stejně příjemně nás překvapila lahodná kedlubnová raviolka s fíkovou náplní či křehká tortilla připravená ze sušené cukety, naplněná ořechovým sýrem (nikoli sýrem s ořechy, ale sýrem připraveným zvláštní technikou právě z ořechů). Také v tomto případě kuchař vykouzlil přirozené jídlo, při kterém si člověk ani neuvědomí, že vlastně konzumuje živou stravu. A tak by to mělo být.
Jenže nabídka raw food jídel v Biogurmánii je zatím poněkud úzká, takže si člověk nemůže moc vybírat. Výhodou naopak je, že zde vedle raw food předkrmů a hlavních jídel najdete i zajímavé a chutné dezerty, ať už jsou to třeba sorbety (samozřejmě bez cukru) či domácí zmrzliny (bez mléka). Anebo výtečné palačinky z banánů, plněné čokoládovou pěnou z kakaových bobů.
Shrnuto a podtrženo, i když člověk není vegetarián či přímo vitarián, Biogurmánia stojí rozhodně za návštěvu, neboť je dalším zářivým bodem na stále pestřejší gurmánské mapě metropole a navíc značně posouvá hranice mezi možným a nemožným.
*
===== E15 hodnotí =====
menu * * * 1/2
obsluha * * * *
prostředí * * * 1/2
sociální zařízení * * * 1/2
ceny vyšší standard
celkový výsledek * * *1/2
hvězdička ===== Z nabídky ===== Gazpacho (raw food) 70 korun, cuketové špagety s pestem (raw food) 135 korun, ravioli z kedlubny s fíkovou náplní (raw food) 160 korun, zeleninová tortilla plněná ořechovým sýrem (raw food) 120 korun, jehněčí koleno s pečenými fazolkami 280 korun, pečené papriky plněné masem 160 korun
